very merry

Tak jaký byly vánoce? Osobně mi tentokrát nevadilo, že opět nebyly na sněhu, ale naštěstí ani na blátě, jelikož jsem štědrý den proležela. Dobře, to není zas taková novinka, o co nejnenáročnější průběh se snažím každý rok. Letos ale ležení mělo jiný důvod. Štědrý den byl ke mně neskonale štědrý a nadělil mi horečku. To mám asi za to rouhání na konci minulýho příspěvku nebo co. Nacpala jsem do sebe jednu miniporci kapra se salátem a někdy večer přetrpěla menší rozdání darů, který si skoro nepamatuju.

Ale žiju, do druhýho dne mi teplota klesla o 4 stupně (no fakt:D), tak můžete stalknout aspoň kousek stromku a výběr z darů. Fotky jsou z 25. prosince, ze 24. žádné nejsou a i kdyby byly, vidět je nechcete (alias slavíme v teplákách a s mastnou hlavou omotanou šálou).

(sehnat obrázek smějící se kočky fakt není lehký, můžete zkusit googlit)

moje krásná vánoční květina, vánoční hvězda ať se jde vycpat a františek smrdí

Zde většina toho, co se mi udělalo radost, nebo jsem chtěla (dobře, ty sluchátka jsem chtěla jen růžový). A o bb krému přemýšlím už několik měsíců a nedávno i na mě dolehlo začínající stáří, tak jsem zatoužila po něčem proti vráskám. No, že se to spojí v jednom krému bych nečekala, ale určitě vyzkouším.=) Btw. jsem dostala i ten přehoz, hodí se.
A teď k tomu, co tolik nepotěšilo: ráda bych tímto poděkovala za tisícerý sprchový gel, který bych nestihla spotřebovat, ani kdybych se sprchovala dvakrát denně, tisícerou kosmetickou tašku a další pánev, čínu totiž moc často nedělám.

A nakonec dost pofidérní dar, ale co, taky potěší.

Co vám udělalo nejvíc radost a co byl most weird gift?

A mně už je líp a proto za chvíli vyrážím na tradiční hodobožovou kachnu (začínám chápat, jak tohle hrozný slovo vzniklo). Mějte se taky hodobožově.

Mňau.

endoftheworld

Tak mám část povinností za sebou (a další prozatím odkládám), takže nastal správný čas nahodit další článek. Snad to stihnu, když je dneska ten konec světa. S tímhle se totiž musím ještě stihnout pochlubit. Haha, to jsme se nasmáli, na takový kecy samozřejmě nevěřím.

Nicméně, tady je pár fotek z hlavního cíle mojí nedávné dovolenky.

Tuší někdo alespoň mlhavě?

Milano

Help me

Balím kufry. Zcela materiálně a realisticky, není to žádná metafora, nicméně přemýšlím, že budu možná muset sbalit kufry i metaforicky, tj. přesunout se na nějakou jinou platformu, protože mi blogspot stále tvrdí, že mám překročenou nějakou (nejspíš velice imaginární) kapacitu fotek a mám si ji prej zvýšit nějakou finanční injekcí. Hele, tak to ne, google nás od začátku navykl na to, že je zadarmo, takže pro mě bude zadarmo i dál a nic ode mě nedostane. Smůla.

Každopádně máte týden na to, aby se tu vynašel nějaký statný ajťák, či co, a poradil mi, jak to vykoumat z těma fotkama. Zatím mě totiž napadlo akorát zmenšovat všechny starý už vložený, a to by mě asi zabilo, a ne metaforicky. Tohle není ultimátum, ale prosba o výpomoc.=)

Anyway, na chvíli teď odlétám do snad příjemnějších krajin, pokud teda počasí dovolí. A zápasím s tím, co zabalit, mám jen příruční kufr a jen jeden! A víc si toho bohužel vzít nesmím. Takže teď váhám, jestli si sbalit dostatek věcí, jako správná blogerka, že jo, nebo si sbalit jen pár věcí a pomoci si uměním kombinace. Zatím jsem sbalila první možnost, ale znamená to, že se mi nevejdou už žádné les souvenirs, a to se mi nelíbí, protože já chci nakupovat a klidně ne málo. Vždyť budou ty vánoce... (To je fuk, že to zase všechno utratím za sebe.:D)

Zatím prozradím jen, že strávím celkem dost času v letadle, a přestože mám "volno", tak si ve skutečnosti asi moc neodpočinu. Bohužel, některé povinnosti nikdy nespí. Tak co, mám si toho vzít radši víc, nebo nic? 

A kdo poradí, co s fotkama a bude to fungovat, možná i něco dostane.

Mňau.

MMM

No ne, nekoupila jsem nic. Za prvý nesnášim fronty a za druhý nesnášim moc lidí na jednom místě, zvlášť když "lidi" znamená houf více či méně pomatených ženských, které vás klidně udupou, pokud jim stojíte v cestě (ke kabelce). No a jelikož ty lesklý, lehce ouchylný, kabelky byly to, co bych si jinak koupila, nemám nic. Mimochodem, po candy taškách se prej zaprášilo během 1 (slovem: JEDNÝ) minuty. Na to nemám koule.

Ale i tak jsem stihla ten den nakoupit. My Národní mělo 25 % na hadříky a doplňky pro držitele club card. A to už se celkem vyplatí (pokud si jdete pro něco, co byste si klidně koupili i za plnou cenu). Tak jsem si půjčila card a koupila hned dvě kabelky. Chtěla jsem sem hodit nějakou tu nekvalitní fotku, ale milej google hlásí, že prej mám plnou kapacitu, stalo se to někomu? Kdo ví, co s tím?

Anyway, docela mě překvapuje, že je po uvedení kolekce MMM ticho po pěšině. Tak jsme si prohlídli showroom a NY, ale blogerky překvapivě moc nekupovaly. Nebo kupovaly, ale nechlubí se tím (což by bylo dost podivné). A vypadá to, že HM tentokrát ani neházelo drobečky. Takže žádné obdivné tlachání a výstavky, jak mi to sluší v darovaných botách. (Jako neříkám, mně by se ty průhledný boty taky líbily.)

Osobně se mi kolekce tentokrát líbí a klidně bych i něco koupila, kdyby se například dalo objednávat online. Takže tohle není hejt na HM, co to zase stvořilo za předraženou hrůzu. Spíš by mě zajímalo, jaký měla kolekce vlastně dopad. Byl tam někdo? Potvrdí domněnku ranního boje o život a MMM kousky?

Jedjsemsnědjsem

Po delší odmlce pokračujeme!
Je právě tolik, kolik je a vy sledujete váš oblíbený seriál.

Dnešní díl: tučná neděle (Tak jako květná neděle předchází velikonocím, tučná předznamenává zimu. U mě ovšem většinu roku, no co, je mi furt zima.)

-cookies
-chleba, suš. šunka, máslo, olivy, salám
-čokoládka
....
-dlouho nic (asi dvě hodiny)
...
a jedéém:
-kachna, chlupatý knedlík, zelí (domácí, tudíž s možností doplňování talíře do té doby, než nějaká ingredience dojde)
-štrůdl (taktéž domácí)
-sedmička svatomartinského (svatovavřinecké z pavlovic)
-chleba se sádlem a cibulí
...
víno došlo, domácnost vyžrána (a byla jsem jemně vyhnána), přesunem se dál
-big tasty (překvapivě s náloží čerstvého salátu, ale co si budem povídat, kvůli salátu tam nežerem...)

No a co dodat? Snad jen, že neděle ještě zdaleka nekončí...

Pro srovnání jsem chtěla dát ještě sobotu, ale nějak mi slábne paměť a vybavuju si jenom dort k snídani a pečené kaštany k pozdní večeři.
Tak jen doufám, že pokud se Artík stane prezidentem, přidělí mi taky nějaký to ministerstvo.


Vrrrr....

Letadlo

Moje první a snad poslední letadlo. Řetězáky nesnáším, ale tenhle se mi i celkem zalíbil a možná je na čase, abych o sobě i něco řekla.

Pravidla už jste určitě někde četli, takže tady jedenáctka o mně:
1) nesnášim řetězáky - Pamatuju doby, kdy se ještě tyhle věci děly po mailu a končilo to zásadně citovým vydíráním ve stylu "pošli to 150 lidem během 150 vteřin, nebo v noci přijde velkej černej kocour a uhryzne ti koule". Takže tyhle věci zásadně ignoruju, ale tenhle se mi celkem zalíbil, navíc mi nikdo nevyhrožuje fyzickou likvidací mě nebo blízkých.

2) nesnášim okurky - takový ty salátovky, hadovky...fuj, smrděj

3) kdybych si mohla vybrat, které zvíře být...-chvilka napětí-...překvapivě by to nebyla kočka, ale medvěd. Nemám ráda zimu, špatně jí snáším, takže prožít ji v hibernaci je můj sen. (Ale jinak kočka taky dobrá, žere zadarmo, bydlí zadarmo a furt se jenom válí.)

4) jsem shopaholic - to je překvapení, co

5) zbožňuju jídlo a mám kachní žaludek...když na to přijde, dokážu spořádat neuvěřitelné porce

6) na čele mám malou jizvu jako Harry hrnčíř...ale já ji měla dřív, než se on "narodil"

7) jsem ten nejlínější člověk na světě - ani nevím, jestli tohle dopíšu:P:D

8) mám ráda všechny barvy - ale nesluší mi oranžová

9) jsem militantní nekuřák

10) nesnášim matiku - už ji několik let úspěšně ignoruju... Snažím se prokazovat v praxi, že pro plnohodnotný život vážně nepotřebuju integrály ani žádný parciálni derivace. Umím si spočítat, kolik mám zaplatit v restauraci a obchodě a to mi celkem stačí. (Tímto chci velmi poděkovat blogeríně za její otázku číslo 7.)

11) INTJ - ač mi to málokdo věří


Tu jsou nevybíravé otázky od stárnoucí blogeríny:
1) Být či nebýt? - A co bít, či nebít? Nebo blít, či neblít.

2) Máš raději kočky nebo psy? Proč? - Ehm. Tahle otázka je u mě lehce bezpředmětná.:D Ne, že bych nesnášela psy, ale kočka je osobnost. A jsou prostě nádherný (i když někdy potvory).

3) Co ti nejvíc vadí na mužích? - Jsou to parchanti! Můžou si dovolit bejt do 35 maminčini mazánci, protože mají na všechno mnohem víc času. Děti si můžou pořídit klidně až v 50, nikdo na ně blbě nečumí, když si poříděj o 20 let mladší kočku. Chlapi zrajou, ženský stárnou. To není fér...a navíc ještě můžou čůrat vestoje.

4) Jak reaguješ na neoprávněnou kritiku? - Pokud je vážně neoprávněná, tak jí nečekám, a proto mě nejdřív trochu vyvede z míry.

5) Myslíš si, že ženský a mužský mozek funguje stejně? - Ani náhodou! Naštěstí mám velká dávku chlapskýho myšlení a měla bych ho zase začít používat, protože poravdě - chlapi to maj vážně všechno lehčí.:D

6) Jaká je nejstrašnější televizní reklama? - Těch je víc, ale vážně nemám ráda reklamy s dětma, hlavně pokud třeba mluvěj, tancujou, koulej očima nebo dělaj cokoli nepřirozenýho. Za to zvířátka miluju. Občas mám až chuť si koupit whiskas.

7) Po dálnici proti sobě jedou dvě auta. Auto a jedoucí z bodu jede rychlostí 80 km/h. Na stejné trase dlouhé 150 km jede z bodu B auto B rychlostí 120 km/h. Kdy a kde se budou míjet? - Potkají se u benzínky na 64. kilometru a dají si bagetu a pokud se nevybourali, sedí tam dodnes.

8)  Je místo, kam se můžeš vždycky schovat a kde je ti dobře? - Vzhledem k tomu, že žiju v Praze, tak si těžko najdu nějaké pěkné místečko, třeba jeskyni, kam by mi nikdo nelezl. A když, tak riskuju, že mě tam napadne bezdomovec, nebo mě pokouše jeho pes, dostanu vzteklinu a umřu. Takže moje dobré místečko supluje postel a zdržuju se tam tak dlouho, jak je jenom možné.

9)  Kavárna nebo příroda? - Záleží na teplotě a aktuálním počasí. Když počasí dovolí, preferuju čerstvý vzduch. (hhhh, hlavně v Praze, co?)

10) Domníváš se, že Popelka byla hloupá nebo rafinovaná? - O tom jsem teda nikdy nepřemýšlela, podle mě byla blbá. Nebo možná masochistka. Who knows.

11) Jaký máš pocit, když na blogu zmáčkneš tlačítko “publikovat” a nový článek je na světě? - Tak a je venku! Hlavně, ať tam nejsou žádný kraviny a chyby, což já sama jako grammar nazi fakt těžko snáším. (No a ty kraviny?...No, vždyť sami vidíte...)

A tady mám pár úchylných otázek pro ostatní:

1) Jaká je tvoje nejoblíbenější pohádka?

2) Proč máš blog?

3) Jíš tatarák?

4) Kočky nebo psi? (nemá spojitost s předchozí otázkou)

5) Vyjmenuj pár seriálů, na který jsi koukala někdy na základce. (Tady se láme chleba.=))

6) K moři, nebo na hory?

7) Piješ pivo? Kolik a jakou značku?=)

8) Máš doma něco (boty, penál, deku, cokoli), co už má svoje nejlepší roky dávno za sebou a přesto se toho odmítáš vzdát?

9) V jaké době bys chtěla žít?

10) Místo, kam se chceš určitě někdy podívat? Proč?

11) Jak moc mě nenávidíš za tenhle tag?=)

Uff, dalo to zabrat, vyčerpalo mě to na několik let dopředu. A koho obdařím pokračováním? bella, luckapucka, žaneta, tropica, juliettefashion, evaschon, and kdokoli chce.

Vše je vysoce dobrovolné, takže kdo chce, ujměte se toho a hlavu mi netrhejte. Moc bych chtěla označit adélu, protože by mě zajímala, ale vzhledem k tomu, že by to nejspíš musela psát dvojjazyčně, jsem si tuhle lahůdku odpustila.

Jdu se zahrabat do pelechu a hrát si na medvěda, tuhle duševní námahu budu muset dospat...

vrrrrr

bloody night

Je libo halloween?

My slavíme HELLoween! A užili jsme si to. Umělá krev je celkem dobrá věc, nicméně ještě lepší by byla, kdyby šla potom umejt. Tudíž čtvrtek jsem strávila s lehce flekatým červeným xichtem, skrývaným za obří hipsterský brejle. Příšerkám a hipsterům dvakrát hurá!

Ano. Tenhle trapnej anglosaskej svátek slavím (a ne jen chlebem se solí a vodou), stejně tak jako se s chutí láduju burgerama. Jako vyznavač eklekticismu mám tu výhodu, že si z každého můžu vybrat to, co chci.=)

Slavíte halloween? A proč? Máte nějakou zvláštní úchylku na hororové příšerky, nebo se prostě rádi převlíkáte?=)

vrrrr....


Do you enjoy halloween? And why?

Muchomůrka růžovka

Nejpříhodnější prostředí pro houbu, zavrtaná v hromadě listí. Poznáváte ji? Ano. Dotáhla jsem růžovou obsesi na maximum. Kdy jste naposled viděli něco růžovějšího a nebyl to my little pony nebo šílená blondýna oblečená od hlavy k patě v hello kitty? Už k tomu chybí jen ta růžová hlava, kterou se mi naštěstí podařilo bez větších následků vymejt.

 Některé kombinace jsou zvláštní a stanou se tak nějak omylem. Kdo a jak vlastně vynalezl čaj s mlíkem? Ale takové neočekávané kombinace často fungují nejlépe. Třeba jako tohle růžovo-růžový kombo.

A nebo je to hrůza, měla bych si uvědomit svůj věk a přestat se oblíkat jako cukrová vata?

Anyway, kozičkám jsem se líbila.

Mé-éé


Hot or not? Actually...cute cotton candy or diabetes (too much of sugar)?

Moje první letošní koule (sněhová)

Zdravím z hor!
Jsem zavátá sněhem, televize (ne)jde na povel a internet mám na příděl. A dole stojí auto s letníma gumama. Jídlo pomalu dochází. (Spíš rychle!!!)

obrázek stažený z novinek, které ho beztak ukradly někde jinde

Tolik k tomu, proč nejsem opět schopná nahrát nový článek, a že se toho dělo! Doufám, že jste příznivci retrospektivních pořadů.

Jdu si udělat čaj, ten totiž ještě nedochází, a hrát si s myšlenkou, že tu budu muset zůstat o pár dní víc. (Což by se mi hodilo, vzhledem k tomu, kolik povinností se na mě v Praze sype, a to přestože to tu není taková idyla jako nahoře na obrázku.)

Mňau...

blue

Tenhle modrej kabát jsem si pořídila už dávno. Ale nějak jsem ho zapomněla nosit. Ale to se občas stává a určitě nejsem jediná, komu se to stává.:D Stačilo mi dlouho pomyšlení, že ho mám a když si ho budu chtít vzít, můžu. Ale konečně jsem si řekla dost a chtěla jsem si ho aspoň několikrát užít, než na něj bude moc zima.

Tak šup, pochlubte se, kolik z vás má stejný problém a má ve skříni (skříních) věci, které nenosí, i přesto, že se mu moc líbí.

P.S.: Ano, tohle je ten rybí outfit, o který sice nikdo nikdo nežádal, ale snad mi to bude odpuštěno.

Mňau.

Košišky a rybišky

Copak jsem dělala posledních pár dní?
Kromě koukání na koně a přemáhání se zabít většinu lidí v ulicích (vážně je nutný, aby se po celý Praze motali bezďáci a vážně jsem tak neviditelná, že do mě musej lidi vrážet?) jsem samozřejmě jedla. Respektive, biochemicky řečeno, doplňovala jsem vitamin D ze stravy, protože ze slunce ho teď pár měsíců nebude dostatek.

čičííí...číhá...na čízkejk

Kdy je nejspokojenější kočička? Když papá rybičku. Vlastně když papá víc rybiček.

carpaccio z chobotnice, hodně překvapilo

a kousek carpaccia z tuňáka

a grilovaný mořský vlk s přílohami

interiér restaurace

Můj spolustravovník si dal pražmu, vzhledem ke stejné úpravě chytnaly ryby takřka stejně, vlk byl větší (mnohem větší, než vypadá na fotce:D a pěkné lesklé oko, byl určitě čestvý), pražma byla menší, ale zase taková víc macatá. Jde o mořské dravé ryby a mají dostatek toho zdravého rybího tuku.=)
Nejvíc mě překvapila chobotnice. Chobotnice můžou být dost gumové, tahle vůbec. Možná mohla dostat o kapku víc octa, na druhou stranu na ní ještě bylo pesto, tak se to netlouklo.
A takhle malej cheesecake jsem asi ještě neviděla, ale tiramisu mají moc dobré, vláčné.

Máte rádi ryby? Nebo radši to tiramisu?:D A mam přidat i celej outfit?

Mňau.

Miluju koně

Celkově mám ráda zvířata, rozplývám se nad každou kočičkou, ovečkou, veverkou, vším, co mi přeběhne přes cestu. Tahle záliba se občas objevuje i v mých outfitech, zejména těch skrývajících se pod podivným štítkem "zvyřátka".
Nejvíc ze všech ale zbožňuju koně. Dá tedy rozum, že jsem si ani letos nenechala ujít Velkou pardubickou. Vždycky trnu, hlavně aby nikdo špatně nespadl a koně se nezranili. Letošní závod byl skvělý. Tohle nejsou jatka, jako kdysi, když polovina koní neskočila Taxis. Koníci skákali krásně a s lehkostí. Přála jsem slavnější odchod bílé královně Sixteen, ale vítěze bych letos vážně netipla. Co ta hnědka dneska předvedla, to se jen tak nevidí. Ještě před posledními třemi překážkami jsem nevěřila, že tohle tempo může udržet až do cíle. A ať je to genderově a kdo ví jak nekorektní, jsem ráda, že zase po čase vyhrála závod klisna.=)

Kromě závodů a promenád mě vždycky baví sledovat kurzy a jména koní. Hlavně u těch jmen někdy dost nepobíram. Proč někdo pojmenuje koně Sešlost? Docela mě pobavil i Cabernet. Nějak mi připomněl včerejší večer a proč mě dneska celkem bolí hlava.

Sledujete pravidelně? Měli jste favorita (a někoho jinýho než Váňu)?

Dneska bez outfitu, ale pokud po nějakém koňském toužíte, projeďte štítky. Tak snad jen další důkaz, že moje zvířecí posedlost nezná mezí.

Ihahá.

Jak jsem se zbláznila

Už jsem říkala, že poslední dobou jsem ulítlá nejen na neony, ale i na růžovou, že. A nejlépe jde obojí dohromady.

 A tak se stalo, že jsem se obarvila. Ale nebyla to obyčejná barva, byla to kouzelná barva. Byl to sprej. Jeho kouzlo ční v tom, že vám dokáže z vlasů udělat během 30 sekund chemlon, kterej už nerozčešete. A to se vyplatí. Tady na fotce to možná tak šíleně nevypadá, ale trust me.

Pokud tedy někdo uvažujete o něčem podobném a jste blondýnka, která má po létě vlasy trochu poničené (jelikož o ně kromě občasného mytí nijak nepečuje) a zároveň (nebo) jste nebyla už dobrého 3/4 roku u kadeřnice, sprej neberte do ruky! Jedině až na helouvýn.

Díky rozčarování z výsledku, nedostatku světla a únavy po celém dni (resp. kombinaci a koncentraci všeho uvedeného) neuvidíte moji suprtrupr mozaikovou manikuru (samozřejmě růžovou). No, nevadí. Zatím si ji domyslete a někdy příště ji snad i uvidíte.=) Jinak boty už tu byly, kabelka taky a jeleni tu byli v detailu.

No a samozřejmě, že mám něco z toho blbýho spreje i obarvený, ale to se snad vypere. Btw. jsem opravdu jediná, kdo má takový špatný zkušenosti s barvou ve spreji? (Před pár lety se mi stalo něco podobného.)

Vrrrrr.


Hi, I thought that could be brilliant idea to change hair colour. Execution have not been so brilliant. It looks good in photo, isnt it? But actually my hair turned into horrible nest which I m not able to brush. So do not use colour hair spray.:D

Světluška (neonová)

Neony mě nepouští a něco mi říká, že mě ve slabší formě nepustí ani v zimě. Fotky schválně za tmy, abych pěkně svítila.=)

Mám toho dost a díky tomu jsem teď cestovatel Holub. Bohužel nelítám do Afriky, ale jenom po Praze. A během těch přesunů na mě někdo hodil nějakýho bacila. Čekala jsem to, ale doufala, že si to vyberu později, až budou venku trakaře a ráda si v teple poležím. Tyhle boty za to ale vážně nemůžou.

Botičky bohužel už šly do krabice a asi tam budou spát min. do jara.

Tak aspoň, že jíst se dá celej rok. A já ráda jím.=)
Nemám moc chuť psát, pokochejte se pohledem na jídlo a utřete slinu. (Já toho utírám víc.) Rádi tyhle středomořský tapas? A plánuje někdo svítit i přes zimu, nebo půjdou neony na dno skříně?

Mňau.

blue madeira

Odmítám myslet na podzim, a tak dávám zase obrázky z dovolený.

kočičí svítání

Miluju moře (i oceán), miluju modrou a miluju tuhle zeď. Takhle si musím jednou vykachlíkovat minimálně koupelnu. A možná kuchyň, chodbu a možná tak omítnu celej barák (když ho budu mít). Bohužel teď vidím spíš do žluta, mám spánkovej deficit.

Ideální písničkou pro tenhle den se tedy jeví žlutej pes s modrou.

P.S.: Toto nemá nic společného s předvolební kampaní. Bejt po mým, všechny různobarevný ptáky necham přežrat třešněma a prasknout.


Mňau.

vinobraní

Překvapuje mě, že se na blozích neobjevuje moc příspěvků z PFW. Za to když má vyjít nová kolekce HM, víme to všichni tři měsíce dopředu.
Ode mě ho nečekejte, měla jsem jiné plány. Na nějakou tu přehlídku bych se sice ráda podívala, ale poslední dobou nemám skoro ani minutu nazbyt. Proto taky píšu až teď. Tenhle příspěvek berte spíše jako varování.
V sobotu jsem byla na vinobraní. Na tuhle akci se těším vždycky celý rok, proto jsem mu dala samozřejmě přednost i před PFW, i když tahle akce určitě nebyla tak fashion. Program zklamal, bohužel se rok od roku kvalita snižuje, je možné, že příští vynechám úplně. Ale proč to píšu! Na vinobraní musíte správně vyladit outfit.

Výběr outfitu není radno podcenit. Já ho nepodcenila, obrázek výše je to, co bych si ten den ráda vzala, ale vysoce to nedoručuju. Na takových akcích je hodně lidí, kteří do sebe vráží, riziko, že vám někdo šlápne na nohu a nechá vám na světlých botách obtisk, je skoro stoprocentní a kromě toho má minimálně polovina lidí u sebe nějaké potraviny a pitivo, co taktéž nechávají stopy. Ani pokud tedy nejste nemehlo (jako já), nemůžete si být svým oděvem jisti. Proto radím oblečení v tmavých zemitých tónech, pokud se chystáte na červený burčák, ideálně bordo, hnědá a černá. Já se tohoto držela, měla jsem tmavý kalhoty, černý oxfordky, hnědé triko, svetr, nějaký lakovaný korále z kamenů, přivezený z cest a koženou bundu, kterou po naprostém zlití stačí jen omýt vodou.

Teoretickou část přípravy jsem tedy zvládla na výbornou, přistoupíme k praktické zkoušce. Všechna příprava byla zbytečná. Stalo se, s čím jsem nepočítala. Počítala jsem s tím, že si určitě zase poleju minimálně nohu. Že se mi ale vylije přes půl litru červenýho burčáku do kabely, to jsem vážně nečekala. Díky tomu sem taky nepřidám žádnou fotku. První hodinu vinobraní před nehodou jsem nevyužila a další hodinu jsem strávila likvidováním škod. Dalších několik hodin mi pak ještě z tašky ukapávala špinavá voda. Když jsem u vchodu vylejvala tašku a vyndavala fialový věci, čumělo na mě spoustu lidí. Připadala jsem si jako královna všech lůzrů. Mimochodem, pohled na obsah peněženky kompletně vyvedený ve fialové stojí za to. Snad na mě v bance nebudou koukat jako na bankovního lupiče, kterýmu vybouchl lup. Něco mi ale říká, že ty bezpečnostní kapsle jsou modré. Snad. Možná už nikdy nic nepřidám, protože budu sedět v báni. Zákon č. 136/2011 mi možná ještě zavaří život.

tyhle botičky by jinak byly zničeny, nebyla by to škoda?

Stalo se vám někdy něco takového? Nebo jsem vážně ten největší tro(t)l pod sluncem?

vrrrrrrrr

local

Někteří z vás už docela šikovně rozklíčovávali destinaci. Tak přihazuje ještě pár fotek. Dneska i s outfitem.

local flora

local fauna

local shrine

local folklore

local pavement

A na konec jeden z mých nejméně oblíbených místních povrchů, nohy i boty dostávaly zabrat. Jediné, co není "local" jsem já a moje šaty. Jinak tyhle šaty nazývám jedním velkým podvodem, ale nosím je i tak ráda. Je to moje variace na současně ultramoderní maskáčový vzor, na kterej se zrovna nechystám. Tohle je taky forma maskování, s kytkama vzhůru do kytek.

Mňauuu.