Veškeré blbosti zde spatřené jsou v duševním vlastnictví autorky. Za neoprávněné přivlastnění čehokoli vás stihne herpes a později si vás najde tlupa cvičených opic. Mají nabité banány.

neděle 24. března 2013

Jedjsemsnědjsem

Tak jsem si právě uvědomila, že je vlastně období půstu. Nicméně moje tělesná schránka si to nenechává namluvit a já žeru -literally- jako prase.

Důkaz místo slibů:
6 nožiček minipárečků, hořčice, chleba, křen
bramboračka
cca 7 ks vdolků
KUS dortu
pár chlebíčků
2x mojito
2x malej panák 20letý brandy (chutnalo to jak motorovej olej a taky to stejně hřálo)
houbovo-kuřecí rizoto (big fail, objednávala jsem si ho kvůli houbám, těch tam ale bylo po málu, za to na talíři přistálo celý velký kuřecí prso; děkuju, nechci)
3 kusy pizzy (ano, ráda jím u stolu s nedojídači a dietáři; přece se to nevyhodí, hodím to radši do sebe!)
pivo
už nevim...

Nejhorší na tom je, že dneska pokračuji ve stejném tempu, i když trochu jiném složení. Ale furt mám hlad! Tak nevím, jde seslat na někoho egyptskou ránu v podobě nikdy neutuchajícího hladu? Asi jsem fakt dlouho klela, ale možná to mám z toho, že jsem přijímala podobojí v katolickým kostele.

Měla bych si dát otčenáš, ale spíš si přidám další porci polívky.

Mňau.

sobota 16. března 2013

nothing else matters

Jsem vymačkaná jak citron, na moc se tedy nezmůžu. Chci se ale bavit, i když nemám doma medvídka mývala. Takže dáme si dneska místo hadrů a jídla trochu muziky? Jó, dáme!
Taky jste vždycky kreslili na základce do učebnic? Ty na hudebku to u mě odnášely nejvíc. Tady ale nějakej neznámej němec (umělec) vyšperkoval myslim přírodopis.

A pro ty, co maj kocovinu doporučuji pořádnou porci domácího vývaru. Slepičí vás určitě postaví na nohy.
Tak co, chutnalo?

úterý 5. března 2013

Hodokvas

Tak ok, očividně jsem posledním příspěvkem všechny jarohoniče naštvala natolik, že se ani neozývaj. Ale nepřestanu a asi všechny naštvu opět. Dnes tedy v krátkosti o dnech, kdy jsem slavila narozeniny.
Nejdřív to byl hrnec mušlí v Les Moules. Servírka, už když mi je nesla, pronesla, že mi v kuchyni trochu přilepšili. S postupem do hloubi hrnce jsem musela konstatovat, že ne trochu, ale hodně.
Kvalitnější fotku jsem bohužel neulovila. Za to jsem zvládla vylovit všech +- 65 škeblí.
Cestou domů jsem fotila tabletem synagogy a užívala si, jak si všichni myslej, že jsem cizinec.
Ale přejdeme k hlavnímu menu postu.
Gravlaks z čerstvého lososa podávaný s avokádovým chutney,
máslovým chipsem a fíkovou hořčicí

Carpaccio ze srnčího hřbetu, marinované v lanýžovém oleji a růžovém pepři,
s frisé salátem s rukolou a praženými dýňovými semínky

Kuřecí prsíčko supreme marinované v tymiánu a citronové kůře podávané
s bramborovou kaší ochucenou pečeným česnekem, restovanou zeleninou
a listovým špenát a smetanovou omáčkou

Hovězí „Flank“ steak s gratinovanými bramborami ve smetaně s Gorgonzolou,
restované císařské lusky a omáčka ze zeleného pepře

Čokoládový mousse z tmavé a bílé čokolády
s caramelizovanými višněmi a omáčkou z čerstvé máty

Vanilkové Créme Brûlée


V restauraci Pod Věží jsem strávila příjemné chvíle, navíc je zde pěkný interiér. Jediný co bych zkritizovala, jsou tradičně předražené nápoje, jako skoro všude v historickém centru. A tady jste hned vedle Karlova mostu, takže asi mostecká přirážka. Jídlo bylo ale super, porce úplně v pořádku, créme brulée možná až dost velké=). Jen té mátové omáčky a višní mohlo být víc.
Verdikt: Pod Věží si pochutnáte. Každopádně minimálně na srnčí hřbet jsem budu muset někdy znova zajít, to byla špica. (Nebo se ho budu muset sama naučit, ale to je ve hvězdách, ještě jsem se nedokopala ani naučit svíčkovou).

Tak co, teče slina, teče? Já vím, zveřejňovat tohle po desátý hodině by mělo bejt trestný. Sežerte mě.

Mňauuu.

neděle 3. března 2013

Zima

Já vím, že se celý (nejen blogový) svět už nemůže dočkat jara. Za sebe ale musím říct, že jsem si zimu docela užila a asi mi moje tělo si na ni dobře zvyklo, takže tady žádný fňukání a přivolávání jara nehledejte. Naopak, připomeneme si dny, kdy ještě byl všude sníh.


Poslední dobou nosím skoro pořád vínovou. Ale o tom nejspíš až v dalším příspěvku.
Do tohohle medvědího/levhartího kožichu vždycky hrozně ráda zalezu, když je minus 10. Levhartí, protože tak vypadá; a medvědí, protože v něm bohužel vypadám spíš jak medvěd.:D
Kdo má rád ruský carevny?=) Nebo radši preferujete první outfit?

Aristokratická kočka zelenoočka se loučí.
Mňau.