Hodokvas

Tak ok, očividně jsem posledním příspěvkem všechny jarohoniče naštvala natolik, že se ani neozývaj. Ale nepřestanu a asi všechny naštvu opět. Dnes tedy v krátkosti o dnech, kdy jsem slavila narozeniny.

Nejdřív to byl hrnec mušlí v Les Moules. Servírka, už když mi je nesla, pronesla, že mi v kuchyni trochu přilepšili. S postupem do hloubi hrnce jsem musela konstatovat, že ne trochu, ale hodně.

Kvalitnější fotku jsem bohužel neulovila. Za to jsem zvládla vylovit všech +- 65 škeblí.

Cestou domů jsem fotila tabletem synagogy a užívala si, jak si všichni myslej, že jsem cizinec.

Ale přejdeme k hlavnímu menu postu.

Gravlaks z čerstvého lososa podávaný s avokádovým chutney,

máslovým chipsem a fíkovou hořčicí

Carpaccio ze srnčího hřbetu, marinované v lanýžovém oleji a růžovém pepři,

s frisé salátem s rukolou a praženými dýňovými semínky

Kuřecí prsíčko supreme marinované v tymiánu a citronové kůře podávané

s bramborovou kaší ochucenou pečeným česnekem, restovanou zeleninou

a listovým špenát a smetanovou omáčkou

Hovězí „Flank“ steak s gratinovanými bramborami ve smetaně s Gorgonzolou,

restované císařské lusky a omáčka ze zeleného pepře

Čokoládový mousse z tmavé a bílé čokolády

s caramelizovanými višněmi a omáčkou z čerstvé máty

Vanilkové Créme Brûlée

V restauraci Pod Věží jsem strávila příjemné chvíle, navíc je zde pěkný interiér. Jediný co bych zkritizovala, jsou tradičně předražené nápoje, jako skoro všude v historickém centru. A tady jste hned vedle Karlova mostu, takže asi mostecká přirážka. Jídlo bylo ale super, porce úplně v pořádku, créme brulée možná až dost velké=). Jen té mátové omáčky a višní mohlo být víc.
Verdikt: Pod Věží si pochutnáte. Každopádně minimálně na srnčí hřbet jsem budu muset někdy znova zajít, to byla špica. (Nebo se ho budu muset sama naučit, ale to je ve hvězdách, ještě jsem se nedokopala ani naučit svíčkovou).

Tak co, teče slina, teče? Já vím, zveřejňovat tohle po desátý hodině by mělo bejt trestný. Sežerte mě.

Mňauuu.