Veškeré blbosti zde spatřené jsou v duševním vlastnictví autorky. Za neoprávněné přivlastnění čehokoli vás stihne herpes a později si vás najde tlupa cvičených opic. Mají nabité banány.

pondělí 27. května 2013

Turkey: people

(Pozn.: všimněte si pravidelného střídání mužského a ženského elementu. Můj nejspíš první genderově vyváženěný post.)



Se skupinkou kolem téhle paní jsem se pustila do hovoru; resp. "hovoru", protože oni neuměli jinak než turecky, až na jednoho trochu mluvícího německy, moje německá slovní zásoba je však víc než chudá, vzhledem k tomu, že jsem se německy nikdy neučila. Ale i tak to bylo hrozně spontánní a příjemné. A pořád mě krmili nějakým asi ovocem, které doteď nevím, jak se jmenuje. :D




mustafa everywhere
Turci jsou velice přívětivý národ. Byla jsem příjemně překvapená, nebyli nijak zvlášť dotěrní, až na prodavače, ale i to se dá přežít. Navíc ani v jiných jižních státech nebudete mít stoprocentní klid, restaurační naháněče a přistěhovalce, co vás pořád budou na pláži budit a nabízet kdo ví co, najdete ve všech státech kolem středozemního moře a nejen tam. Tady na soukromé pláži nás nikdo neotravoval. 
A pokud sem jako žena pojedete s partnerem, vyhnete se přílišné pozornosti Turků všeho věku a užijete si velice příjemnou dovolenou. Teda pokud samozřejmě nepatříte k těm, co vyráží ve vlčích skupinách lačnících právě po té troše "pozornosti". K těm já rozhodně nepatřím, na druhou stranu si vždycky užívám pokec s místními. A dokonce jsem za celou dobu nestihla nikoho naštvat a zabřednout debatu o Kypru, protože si vážně myslím, že tohle Turci posrali a měli by ho vrátit.

Jinak než mě někdo začne poučovat. Vím, že Turecko je civilizovaná země a dokonce se už nějakou dobu pokouší dostat do EU (kam ovšem nepatří - no offense), ale přece jenom je to odlišná kultura od naší, ale i evropské, a jela jsem sem poprvé, proto jsem nevěděla, co můžu čekat. Určitě se ráda někdy vrátím.

Co vy a Turecko?

středa 15. května 2013

Holiday

Zdravím z teplejších krajin.

Abyste ale nemuseli tolik závidět, přiznávám, že jsem děsně spálená a ještě jsem si ve vodě hrozně vyvrkla kotník, takže teď vypadám jako kulhavý prasátko, co půjde první na řadu.
 Alkohol tedy užívám hned nadvakrát; nejdřív si s nim chladim nohu a potom ho do sebe teprv šoupnu. Pomáhá taky dvakrát.
Bůůůůůůů.

středa 8. května 2013

Cap in da Luzern

Njn, asi už je to nuda, ale tenhle článek si prostě neodpustím.
Ve Švýcarsku jsem byla už kdysi, ale byla jsem ještě malá, takže si to sice pamatuju, ale kde jsem přesně byla, bohužel nevím a asi to už nikdy nezjistím. Asi jediné místo, kterým si jsem stoprocentně jistá, je Luzern. On je totiž takovej lehce identifikovatelnej díky Kapellbrucke.
Jsem hrozně ráda, že jsem nejela třeba o měsíc později, a tak jsem si mohla beztrestně vzít svůj krásný znovu nalezený růžový kulíšek. No, celkově pro mě tenhle výlet byl vlastně návrat do dětských let, protože i tuhle čepičku mám už od dětství, ale pak už jsem ji moc nenosila, protože se mi zdálo, že mi dělá divnou hlavu a splihlý vlasy. Ano, stále ji oblíknu, mám hrozně malou hlavu.:D

růžovej svetr a modrý kalhoty nemohly chybět
A proč beztrestně? Občas foukalo a byl duben, takže na mě v čepici, brýlých a svetříku nikdo nečuměl jako na blázna. I když, za hranicemi na vás vlastně nikdo jako na blázna nekouká, to jen u nás. That is the truth.

Tahle česká mentalita mě hrozně nasírá a radím vám, nejezděte nikam s velkou skupinou Čechů, je to fakt na zabití a pořádná vostuda. (Pokud se do skupiny nasunou i občané bývalýho SSSR, tak tu máme mix snů.) Po nějaký době jsem si to zas zkusila a asi si to zase na nějakou dobu odpustím. Naštěstí mě většinou nikdo za součást český skupiny nepovažuje, furt se mě někdo ptá na cestu.:D (Tímto se neznámým Francouzům omlouvám, ale fakt bych vám dobře neporadila.)

Anaway...Luzern se mi moc líbí a je prostě odlišnej od ostatních větších švýcarských dnes. Check it out.


chillin





Část mostu vypadá takhle; nějaký idioti ho v 90. letech podpálili.



a nejvíc sehraný žebrající labutě na závěr

Je tu ještě někdo se směšně malou hlavou, komu pořád sedí dětský čepice?

Mňau.

sobota 4. května 2013

Švajc

Samozřejmě jsem nejezdila jen venku po kravách a sněhu (i když kravičky jsou krásné), ale byla i ve městě.

Tohle je Bern, takže bez jízdy na medvědovi se to samozřejmě neobešlo.



pod těmi vraty jsou obchůdky




Živí medvědi byli zalezlí, ale výhled tam je stejně krásnej, co?

Brum, brum.