Jedjsemsnědjsem

marcipán

tortelíny se špenátem a ricottou
mandlovej dortík
kus lanýžovýho dortu
smažený camenbertíky s brusinkama
hot dog
(MILUJU IKEU)

btw. to jabko neni moje, škudlík ano

tvarohová buchta

velká bageta
hermelín (karel IV, zlevněnej, nic moc, měli by ho přejmenovat, tohle je urážka našich dějin)
šunčička
chorizo

a jak to po sobě čtu, zase dostávám hlad

Mňau.

Fanfán tulipán

 Může být něco lepšího, než když krásně svítí slunce a dobře se najíte?

 Co vykouzlí vždycky radost? Přece květina. Tenhle krásnej tulipán jsem si vybrala u pána na trhu a nejvíc mě překvapilo, když mi místo vrácení dal zpátky mojí minci.

Takže nejhezčí tulipán for free. Instantní happy day, protřepat, nemíchat, usmívat se. Medicínu podávat tak často, jak je to možné.

Mňau.

Schody do pohody

Zas ty schody, jen bylo tentokrát mnohem lepší počasí.

Před "vejšlapem" je nutno se posílit, pořádně. Tak, že jsem se málem nezvedla od stolu.
Nevypadá to možná moc vábně, ale byla to pochoutka.

A až se zase někde bude řešit, co že je ta sportovní elegance, tak je to tohle. Ne tenisky, tepláky, triko, mikina a džíny s kabelčičkou (nejlépe čím víc cetek, tím víc guess a guess je luxus). Módní peklo by ještě asi namítlo, že bych měla vyměnit koženou bundu za sáčko a džíny za kalhoty. Ale co, já mám svý boyfrienďačky ráda.

Mňauuu.

Friday

Prostě pátek.

Pařížský dort s višněmi moc dobrý, až na klamavou reklamu, višeň v něm byla jenom jedna.

Nebude-li pršet, bude sucho. Pršelo. Pokud je po dešti, neusedávejte na venkovní odpočívadla, hlavně na kovová, mokrý zadek není nic záviděníhodného.

klasická roubenka v centru Prahy, trochu unbelievable

Mňau.

kolbász és csizmák

Pár výcvaků.

Pozná někdo místo?

Mají tam dobrý jídlo, hodně teplou vodu a podle značek nemají moc rádi cyklisty.

A nenechte se zmást sluncem, podmínky focení byly značně bojové, většina fotek není pořádně ostrá, jelikož se vším (takže i se mnou) lomcoval vítr síly menší vichřice. Moje první blízká zkušenost s touto zemí a musím říct, že dobrá.

edit: Milovníci záhad si přeloží titulek a hned budou vědět, co jsem si z výletu přivezla. Doufám, že nic víc, protože mě kamarádka straší, že už si prej někdo z lázní přivez chlamydie. O ty zájem nemám.

Miau.

13/friday

Fotky ze včerejška a tedy z dalšího pátku 13. v tomto roce.

 Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Tohle rčení bych si měla nechat někam vytetovat. Za prvý poslední dobou odkládám všechno až na poslední chvíli. A moje přesvědčení, že pátek 13. je vlastně super den, protentokrát taky selhalo.
Objednaný deštník dorazil na místo určení, ale se špatným papírem, a tak se vrátil zpátky do Pardubic. Tenhle deštník bude asi velkej cestovatel, snad se s ním příště někam podívám i já. Anyway, zatím nepršelo a svět se nezboří. Hlavně, že se mi nesplašili koně.

 Můj koňácký úbor. Jen ty správný koně (ve formě bot) jsem nechala tentokrát doma. (Kdo je opravdu touží vidět, ať se prokliká blogem, nebo zkusí štítek horses.)

 Kontrolní otázka: kolik vidíte koní? Pokud jednoho, nejste slepí. Pokud dva, jste fakt dobří. A pokud jich vidíte víc, jste vožralí.

Mňau.

Count the horses!=) 

Friday the 13., My new umbrella have arrived but with wrong paper, so postman had to put him back, nevermind.

April

Čuzz, buss, autobus!

Tak jo, dnešní dávka trapnosti už je vyčerpaná. Ale dneska mám prostě po dlouhý době důvod k radosti a světe div se, důvodem nejsou nový boty!:D Protože nejen botama a žrádlem živ je člověk.

Počasí posledních dní je fakt zvláštní, z hodiny na hodinu se mění, předpovědi se nedá věřit. Jak to řešíte? Nejsem příznivec klepání kosy, takže se většinou navlíknu víc, než je třeba, ale pořád lepší, než aby mi byla zima (což není zrovna případ těchto fotek).

Každopádně pravý důvod článku (kromě zajuchání v úvodu) je připomenutí výstavy Pražské modní salony 1900 - 1948 v UPM, trvá už jenom do konce dubna. (Tohle není reklamní hlášení, nikdo mi za to nedal ani korunu, vstupný se taky platilo, i když studentský, prostě to jen považuju za dobře strávený odpoledne.) Navíc tam zrovna byla i výstava starých hodin a já hodiny miluju, takže dvojnásobná spokojenost.

A proč mě výstava tak zaujala? Řemeslné zpracování. Skvělé šití. Jsou tam i šaty, které jsou staré sto let a jsou ve výborném stavu. Za sto let nikdo nebude vystavovat hadry z New yorkeru (pokud ještě bude existovat nějaká civilizace), protože se do té doby dávno rozpadnou.

Malá ukázka:

Mňau.

Vyvařeno do mrtě

Znáte vývařovnu? Takovej pěknej food blog to byl a najednou tam vařej pěknej humus. Jo, ne ten s dvěma m, ten by aspoň byl k jídlu, tenhle humus v komentářích je akorát tak k blití.

Co si o autorčiných výlevech aka "jdi do píčy a vyndej si hlavu z prdele" myslíte? Budete stránku vyvarovna.com ještě číst?