Spring

Fotky z prvního opravdu jarního dne, který ale podle kalendáře nebyl ještě jarní.

Dvě rady.

Nikdy nechoďte do Fata Morgany na výstavu orchidejí, když je hezký počasí. Je víc než 80% možnost, že to samý napadlo celou Prahu.

Ale co, důležitá je cesta, ne cíl. Procházka na čerstvém vzduchu nikdy neublíží.

A s kočkou na klopě nejde šlápnout vedle.

Až na jednu výjimku. Pokud máte podpatky, nikdy se nešplhejte kozí stezkou. (Že je kozí, zjistíte díky špatnýmu značení až po jejím zdolání.)

Příště radši kozí sejra než stezku.

Mňau.

Jedjsemsnědjsem

Další pokračování úspěšného seriálu, který bude sloužit jako skvělý usvědčovací materiál, pokud bych se někdy rozhodla přihlásit do Jste to, co jíte.

Snídanosvačina (já totiž nesnídám, prostě to ráno nezvládám) zapomenuta ve spěchu doma.
Hladovím až do půl jedné.

Hambáč na Václaváku. Zelí dobrý, jinak nic moc. A zelí normálně nemusím. Za tohle by mě dietáři zabili, ale musela jsem to zase po letech vyzkoušet, když už je teď prý vážně natrvalo odstraní. A hlavně to bylo teplý.

Na žemle s lososem se prý nechá utáhnout i kapitán hook, aspoň to hlásá reklama v Panerii. Tak jsem se nechala utáhnout taky. Bylo to moc dobrý a čerstvý. A řekla bych, že i zdravý. Ale pro mě fáááákt malý.

Konečně dojedená snídaně, tj. rybízový perník.

Druhá lososová žemlička. Stejně malá jako první.

Nějaký ty čoko bonbony. Počet neznámý.

Pečivo se sýrem (50 % tuku v sušině, 50 % sušiny, ideální poměr aka tučný jako prase a Cajthamhlová by ho hned vyhodila)

A nakonec fanfáry: "Tramtadadááá!"

"jenom" těstoviny, ale ty nejlepší

Prozatímní vrchol mého kulinářského umění. Skvěle to chutná i vypadá. Většinou se mi totiž povede jen první část.

A teď se zase na dobu neurčitou odpojuji, protože mě bohužel čekají jiné starosti, mezi které nepatří, kam si co oblíct a kde co sežrat.

Mňau.

Odvěký problém: vejce, nebo slepice?

Dnes něco pro pobavení. i-deníky skoro nenavštěvuji, mám dost informací i bez nich. Tím spíš netrávím čas na diskuzích pod články. (Varování: nikdo a nikdy nechoďte na novinky.cz! Pokud tam náhodou zabloudíte a na něco kliknete, tak aspoň nečtěte diskuze. Je to stoka. To samé platí pro super.cz a podobné úžasné servery s nulovou informační hodnotou. To je lepší vypláchnout si oči savem.)

http://zpravy.idnes.cz/na-farme-v-dynine-se-lide-rvali-o-slepice-nechteji-platit-draha-vejce-1pm-/domaci.aspx?c=A120316_162159_budejovice-zpravy_sor
U tohoto článku jsem, už nevím proč, udělala výjimku a probrala se diskuzí. Nikdy bych nevěřila, že se takhle pobavím nad vaječnou diskuzí. Kdo nemá co dělat, ať si počte. Doporučuji hlavně část s návodem na pěstování žraloka ve sprchovém koutu.

Nicméně je fajn, že pod článkem ukazujícím totální demenci lidí, je dost vtipných ironických komentářů. Tak si říkám, že Češi ještě nemají místo mozku omeletu a jsou ještě opravdu smějící se bestie a ne jen volové, neustále někde vystávající frontu, aby "ušetřili".

Poučení: vejce budou, my nebudem. Btw. za vejce za 7 korun nemůžou slepice, farmáři a dokonce ani ta zlá EU, ale prostě rozežraný řetězce, který si u nás dovolej to, co by jinde neprošlo.

vrrrrr


Teď si tak říkám, jestli ten můj blog není o vejcích nějak často, jestli bych neměla změnit zaměření. Ale když já vajíčka fakt ráda.=)

St. Patrick

Tak teplýho Patrika jako letos jsem snad ještě nezažila. Sluší se ho zapít něčím irským a v tomto případě nejlíp vychlazeným pivem.

Popřípadě i zajíst, ať vás pak nepoloží dvě pivka.

me gusta

Moc pořádně zelených věcí ale nevlastním, takže zeleno-zelený obleček á la leprikon nečekejte.

Ale i snaha se cení. Ne?

Navíc výrazná zeleno-modrá kombinace se mi líbí mnohem víc.

 Nejlepší jsou ale botičky. Přemýšlím, že si je nechám podrazit, aby se mi rychle neochodily.

Jsou špičatý a špičky se potichoučku vracej. Ale všeho s mírou. I kdyby se vrátila gotika, boty s půlmetrovou klaunskou špičkou do svého botníku nakráčet nenechám.

A co vy? Slavíte Patrika? Nebo nesnášíte zelenou/Iry. Nebo jste oslavili tak, že se zelenáte ještě teď?

Mňau.

Pink&black

Kdysi to bývala jedna z mých nejoblíbenějších kombinací. Osud tomu chtěl, že se mi v jeden den sešla náhodou zase dohromady. V krabici ve skříni jsem objevila starý černý boty. Byly to moje první opravdový pantoflíčky na podpatku, který sice nebyly ani trochu pohodlný, za to mi je všechny holky hrozně záviděly. V první chvíli mě žádná nostalgie nepopadla a byla jsem rozhodnutá ty starý křápy vyhodit. Ale nedalo mi to a vyzkoušela jsem si je. A překvapivě jsem došla k tomu, že si je nechám a dokonce mají obstojnou šanci, že si je ještě někdy obuji. Přestože pohodlnější nejsou o nic víc než kdysi.

ilustrační, totálně nekvalitní foto

Druhá věc je růžovoučký tangle teezer, na který jsem si sice myslela už dlouho, ale nechtělo se mi ho objednávat z netu. Naštěstí ho měla i moje kadeřnice. (Chodit tam častějc než jednou za 3/4 roku, už bych ho měla dávno.) Zatím se zdá fajn. Jen doufám, že ho pořádně využiji. Moje vlasy se totiž nacházejí jen ve dvou fázích. V první česat nepotřebují a v druhé už česat nejdou, pokud nechci riskovat ztrátu poloviny objemu. Z první fáze přecházejí rychle do druhé. Z toho se dá pochopit, že s hřebenem nejsem zrovna kámoš, stejně jako s dalšími, pro jiné nepostradatelnými pomůckami, jako je třeba fén, žehlička nebo různý sajraty. Teď mě ale česání začíná bavit.

(A taky jsem dneska měla zadara bagetu a koupila krásnou šálu se slevou, ale není černo-růžová, tak jim sem nebudu tahat.=))

Spokojený mňau.

Nečum na mě, taky na tebe nečumim!

To si takhle vyjdete do centra, nemáte na hlavě vyholenou p..., rudozelený vlasy, nemáte na sobě nic špinavýho a roztrhanýho, přesto na vás lidi čuměj.

Nejvíc dvě baby kolem šedesátky v metru. Jedna na mě asi z 5 metrů nepokrytě minutu civí, pak štouchne do  kamarádky vedle, něco jí pošeptá a civěj spolu. Pak si ještě ve voze sednou dost daleko, ale pořád ještě v dohledový vzdálenosti. Je tohle normální?

lehce děsivá fotka bez palce

with franz kafka´s monument...without head, it fits to me

tak jsem si aspoň spravila chuť v bohemia bagel

Vážně jsou bílý nadkolenky v dnešních dnech něco tak extravagantního? Prosím, řekněte mi svůj názor. Ty pohledy mě dost překvapily.

vrrrrr



People stared at me. Do you think knee-high socks are anything extreme? I dont think so...

Marni - máš to marný!

Nepočítám se mezi přehnaně důvěřivé jedince. Na vařený nudli mě jen tak neutáhnete (jedině, že by se na ní houpaly taky dobře ochucený mořský plody). Všechny potměšilé prodejce a lháře s ultra výhodnými nabídkami, kde stačí jen podepsat a něco si přát, posílám bez mrknutí oka během dvou vteřin pryč a nebojím se být víc než jen asertivní. Zvlášť když si ještě dovolej zvonit mi u dveří. Slevu si vždycky pěkně propočítám a zkontroluji cenovky, jestli mě tam náhodou nečeká milé překvapení á la "avizujeme 30 % slevu, ale ve skutečnosti je to ještě o 20 % dražší než před slevou". Proto mě vždycky překvapí, když zjistím, že i tak jsem občas pěkně naivní káča.

ilustrační foto, otevírací šaškárny jsem se vážně nezúčastnila

Ano, opravdu jsem naivně myslela, že poslední kolaborace HM se slavným návrhářem (jak já nesnáším tohle slovní spojení!) bude tak nějak lepší. LOL smile into my face! Snad proto, že se mi nezdála už tak tlačená do médií jako předchozí. Neříkám, občas na mě z některých webů nějakej ten banner vyskočil, ale nebylo to tak úporný jako dřív. O cz/sk blogerínách ani nemluvím, názor na jejich příspěvky jsem už shrnula minule nad versace kolekcí. Dokonce jsem si myslela, že po požáru palem v rozkroku (tohle slovní spojení naopak někdo vymyslel skvěle) bude následovat něco, co by se mi i mohlo líbit. Kombinace vzorů se nebojím, střih "župan" by mojí postavě asi nesedl, ale v zásadě proti němu nic nemám. Barvy se zdály být docela dobré. Ale skutečnost?

Avizovaná vysoká kvalita se nekoná. Materiál standardní HM colaboration shit. Nejvíc mě štve, že blogeríny ze šourůmu do jedné tvrdí, jak je to úžasné. Maximálně že to není přímo její styl, ale i tak je z toho hotová. Omg, co takhle na rovinu jednou přiznat, že to prostě nebylo tak ok? Něco ve stylu "jídlo dobrý, ale jinak nic moc"? Ale to by je tam už příště nemuseli pozvat, že.

Jinak HM to dělá stále skvěle. Minimum nákladů, maximální zásah. Musím gratulovat. (bez ironie)

vrrrr

Help! I need somebody, not just anybody (to eat, I can do it by myself=))

 Tenhle svetřík je jeden z mých oblíbených. Měkoučký, jelikož jsem na takový věci ulítlá, pořád na něj musím šahat. Připadám si jako kuřátko, ale slýchám, i že vypadám spíš jako slepice.:P

 Každopádně mám otázku života a smrti (může to být vůbec jinak, když se týká bot?). Jak se dají odstranit z bot mapy od vody na hladké kůži?

 Narozeninovou žranici nebudu popisovat, rovnou jsem její část vyfotila.

žampiony v sýrové omáčce, moc dobrý

smetanový losos, plnej talíř, tak 14 dní určitě nemusím lososa vidět:D

Kytka nebyla k jídlu, za to nejkrásnější!

A poraďte!

Mňau.

B-day

Pár fotek mého narozeninového outfitu. Kolikátých nesdělím.

 Vytáhnutí lepšího foťáku zajistilo věrnější zachycení barev, bohužel výměnou za slabou ostrost. Dobrý foťák tedy ještě nerovná se dobré fotky. Ale dala jsem si socialistický závazek naučit své fotografy fotit a svému slibu dostojím. Pětiletka za dva měsíce.

 Kombinace hadího vzoru a kůže může pro někoho být až moc sadomaso, ale mně se to líbí.

A že to je dneska málo kočičí? Jak se to vezme. Naše kočka je totiž divná. Čumí jak had, vlní se jak had, syčí jako had (hlavně z okna na auta a vietnamce, asi je rasistka), proto jí říkáme krajta.

Mňau.