Intro
Často se stává, že něco vznikne třeba s dobrým úmyslem, ale nakonec se to zvrtne. (Takový Nobel by asi mohl vyprávět...) Vždycky jde o to, jak nakonec daný prostředek používáme. A jelikož se zdá, že jednou z lidských přirozených vlastností je touha monetarizovat naprosto vše, tj. vytlouct ze všeho nějaký chechtáky, formuje tahle touha lidské chování a náš přístup k věcem, službám, zážitkům i vztahům.
Sociální sítě mají lidi spojovat a udržovat je v kontaktu, bez ohledu na čas a vzdálenost. Krásná myšlenka. Ve skutečnosti už tak ale dávno nefungují. Sociální sítě se staly samostatným světem, na kterém je spousta lidí závislá a na kterém také spousta lidí vydělává, i když vítěz je jasný a je jen jeden. Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, možná vypadá jako sympaťák, ale pokud byste o fungování Facebooku věděli více, asi už by vám ten jeho rošťácký úsměv tak milý nepřipadal. Je to tvrdej businessman, co stále rozšiřuje svoje impérium o nové služby a platformy. To je pochopitelné, za to ho asi nemůžeme hanit, problém je v tom, že se Facebook navenek tváří jako demokratická, pozitivní, svobodná a neutrální platforma, která spojuje samé lidi dobré vůle. Skutečnost je opačná, Facebook, díky stálé práci s algoritmy (u kterých nikdo netuší, jak vlastně fungují), účinně ovlivňuje, který obsah se nám zobrazí a který před námi skryje. Přispívá tak ke Status Quo, uzavírá jedince ve své vlastní bublině. I když o tom třeba sami ani nepřemýšlíte, užívání sociálních sítích má na vás nějaké následky. Ať už to je, že si pořídíte stejné boty jako nějaká blogerka, neprošvihnete skvělou akci ve vašem městě, protože vám ji Facebook doporučí, anebo se zase pořádně nevyspíte, protože jste do půl druhé ráno doháněli dnešní storíčka na Instagramu.
Jaké jsou tedy hlavní negativní účinky sociálních sítí, na které bychom si měli dávat pozor?
Izolovanost
Sociální síť by nás měla spojovat, ne? Tak co je tohle za pitomost?! Přítomnost na sociální síti by nás měla sice integrovat do (digitální) společnosti, ve skutečnosti ale vyvolává spíše pocit izolovanosti. Tím větší, čím víc času v tomhle online světě trávíme na úkor offline aktivit. Nastává ve chvíli, kdy si uvědomíte, že skutečný život se nachází (i) mimo počítač a mobil. Na Facebooku můžete mít tisíce přátel a spojení, kolik z nich s vámi ale zajde v pátek na pivo, když jim napíšete?
Demotivace
Sociální sítě jsou brány jako prostor k šíření různého obsahu, a to zdarma. Není to super? Ideální prostor pro kreativní jedince, kteří tak můžou zdarma rozšířit svůj obsah širšímu počtu příjemců. Jenže ten svůj obsah šíří obrovské množství lidí a firem, takže jsme jím dennodenně přehlceni. Díky tomu musí probíhat nějaký proces selekce, co se komu zobrazí, a díky tomu je také prostor sítí částečně zpoplatněn. Chceš být vidět? Zaplať! Na kvalitě nebo kreativitě obsahu tedy už jeho úspěch nestojí, což může vést některé uživatele k demotivaci a rozčarování. Prostě máte pocit, že je jedno, jak dlouho a moc se snažíte, stejně je to k ničemu, vy jste k ničemu. A je jedno, jestli jste marketér nebo 14letá holka, co právě nasdílela na FB a Youtube svůj první vlog o prodlužování a zhušťování řas u psů (pevně doufám, že žádné takové video ani činnost neexistuje).
Pasivita
Přehršel podnětů vede k pasivní konzumaci. Přestáváme něco sami tvořit, místo toho jen konzumujeme, co je nám předkládáno, co vytvořil někdo jiný. Sledujeme cizí životy místo toho, abychom žili vlastní. Kolik času denně strávíte sledováním sítí vy?
Závist
Pozorováním příspěvků ostatních v nás může začít bujet závist. Jo, ta Alena z béčka se má. Pořád dává na FB a IG fotky z dovolených v drahých resortech, lítá si po celým světě, přitom má jenom maturu a může bejt za ni ráda. To se tak někdo má. Proč já furt jenom sedím za počítačem? To není fér. Co je se mnou špatně? Nejspíš nic. Ona totiž Alena taky třeba večer brečí do polštáře, protože nemůže mít děti a ten její život není ve skutečnosti tak ideální. Ale každý se holt snaží na sockách nějak působit a většinou se dělá lepším, než je.
Nadkonzumace
Obsah, který konzumujeme, nás více či méně ovlivňuje a nutí konzumovat i reálně. Nebo jste se nikdy nenechali při nákupu ovlivnit tím, že zrovna na tuhle značku na vás vykoukla nedávno reklama? Nemáte aspoň jedny stejný boty jako vaše oblíbená blogerka? Přiznávám se bez mučení, že já ano. A to se snažím nenechávat se moc ovlivnit, cíleně ignoruji špatnou nebo nepřiznanou reklamu, protože tyhle techniky znám. Jak se potom mají bránit děti nebo mamina, co nemá o marketingu ani šajn? Těžko. Online prostor je prostě plný různých reklam, sdělení a produktů, a není to problém jen sociálních sítí, nutí nás konzumovat a nakupovat mnohem víc, než reálně potřebujeme. Nutí nás chovat se jako křečci v kolečku. Makej víc! Utrácej víc! Sdílej to víc, ať to všichni vidí! A pořád dokola. Ale potřebujeme opravdu 360. plavky, když se k vodě dostaneme tak jednou měsíčně? Nebo další džíny, když mám doma už podobný a ještě jsou v pohodě? Nadkonzumace je globální problém. Vzniká díky ní obrovské množství zbytečného odpadu. Jen tak BTW. jen v USA se od 60. let zvýšilo množství textilního odpadu o 811 %. Takže je sice krásný, že jsi vegetarián nebo vegan, ale příště se hlavně zamysli, jestli těch 15 triček z Primarku vážně potřebuješ.👍 Pokud vás zajímá, jak se dá žít bez zbytečné nadkonzumace, sledujte na Instagramu např. život na ekofarmě na profilu (ok, bývalé beauty blogerky, takže o zbytečné konzumaci něco ví) @tojsemjamia. Takový chytrý statistiky a infografiky jako výše zase najdete na účtu @fash_rev.
Roztěkanost
Tohle je problém především mladých. Nedokážeme udržet pozornost. Zvykli jsme si konzumovat krátká a rychlá sdělení. Jsme ve stálém napětí, co nového se objeví, jestli nás někdo kontaktuje, žijeme ve strachu, abychom náhodou online něco nepropásli. Delší text většina lidí nedočte do konce, jen rychle sjedeme, odhadneme délku a zkusíme vydedukovat nejdůležitější sdělení textu. Každý den dostáváme takové množství podnětů, že nemáme šanci na všechny reagovat. I proto se derou dopředu jen sítě založené na sdílení fotek nebo videí a blogy upadají. Čtete ještě vůbec nějaké? Jsem sama zvědavá, kolik lidí přečte tenhle článek do konce a kolik lidí bude třeba jen "scanovat" text, rychle scrollovat a odhadovat nejdůležitější pasáže. Mám tedy připravený malý experiment.
Roztěkanost a neschopnost se soustředit je způsobena tím, jak používání (nejen) sociálních sítí mění fungování našeho mozku. Pokud s tímto také bojujete nebo vás toto téma zajímá, přečtěte si tento odemčený článek na ihned.cz.👍
Psychické problémy
Je vlastně celkem očividné, kam to všechno spěje. (Nad)užívání sociálních sítí může způsobovat různé psychické problémy. Může vás naprosto izolovat od okolního reálného světa, když budete klást příliš velký důraz na to, jak vypadáte online, než co opravdu děláte nebo cítíte. Nakonec můžete zjistit, že utíkáte do svého dokonalého online světa, protože ten offline je prostě příliš složitý a nedokonalý. Prostě nestačí jen nahrát fotky a sledovat rostoucí lajky. Můžete začít ztrácet spojení s realitou, zapomínat na důležité věci, přestat se aktivně bavit a umět se sám zabavit, místo toho budete jen konzumovat něčí obsah. Jsme v neustálém strachu, že nám online něco uteče. Jsme deprivovaní ze stálého srovnávání s ostatními a jejich insta životy. U mnoha lidí propukají seriozní deprese. Ale místo toho, aby je řešili s odborníkem, svěří se se svým problémem tak maximálně Facebooku, někteří jedinci třeba dají i veřejně hlasovat, jestli se mají nebo nemají zabít (jako se stalo nedávno v USA, dokument je dohledatelný na webu ČT) a pak se řídí výsledkem ankety. Můžete si tipnout, která možnost zvítězila.
Psychické problémy už dnes nejsou tak stigmatizované jako dřív, přesto asi neznáte nikoho, kdo by vám jen tak mimo řečí sdělil, že chodí k psychiatrovi nebo bere léky. Přitom vám můžu garantovat, že byste mezi svými známými takového našli. Pamatujte si, že deprese a další stavy nejsou vaše prohra nebo něco, za co byste se měli před okolním světem stydět. Jste nemocní a potřebujete se léčit. Prohrajete, jen pokud to neuděláte.
Potřebujete pomoct s depresivními stavy? Zkuste třeba Nevypusť duši.
Zmínila jsem jen několik hlavních příkladů, ve skutečnosti je možných následků života na sociálních sítích mnohem více. Chtěla jsem spíš upozornit na ty, které třeba nejsou hned viditelné na první dobrou jako třeba ztráta soukromí a nebezpečí s tím spojená. Nechci taky říkat, že socky jsou vždycky jen zlý, jako u všeho prostě záleží, jak je kdo používá. Chtěla jsem jen poukázat na některý nežádoucí aspekty a varovat před nimi. Nemusíte hned mazat všechny svoje účty, ale pokud u sebe pozorujete něco z výše zmíněného, je to varovný signál a měli byste se zamyslet nad tím, jak své účty používáte.
Omlouvám se za délku textu a že není ani zdaleka úplný. Nicméně kdo jste dočetli až sem, napište do komentáře jméno jakéhokoli zvířete.👯 (Testík😂)
Pokud vás toto téma zajímá, chcete se podívat hlouběji a zase o trochu více se bát, doporučuji např. dokument Čištiči. Ale o těhle temných vodách Facebooku zase někdy jindy.
Často se stává, že něco vznikne třeba s dobrým úmyslem, ale nakonec se to zvrtne. (Takový Nobel by asi mohl vyprávět...) Vždycky jde o to, jak nakonec daný prostředek používáme. A jelikož se zdá, že jednou z lidských přirozených vlastností je touha monetarizovat naprosto vše, tj. vytlouct ze všeho nějaký chechtáky, formuje tahle touha lidské chování a náš přístup k věcem, službám, zážitkům i vztahům.
Sociální sítě mají lidi spojovat a udržovat je v kontaktu, bez ohledu na čas a vzdálenost. Krásná myšlenka. Ve skutečnosti už tak ale dávno nefungují. Sociální sítě se staly samostatným světem, na kterém je spousta lidí závislá a na kterém také spousta lidí vydělává, i když vítěz je jasný a je jen jeden. Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, možná vypadá jako sympaťák, ale pokud byste o fungování Facebooku věděli více, asi už by vám ten jeho rošťácký úsměv tak milý nepřipadal. Je to tvrdej businessman, co stále rozšiřuje svoje impérium o nové služby a platformy. To je pochopitelné, za to ho asi nemůžeme hanit, problém je v tom, že se Facebook navenek tváří jako demokratická, pozitivní, svobodná a neutrální platforma, která spojuje samé lidi dobré vůle. Skutečnost je opačná, Facebook, díky stálé práci s algoritmy (u kterých nikdo netuší, jak vlastně fungují), účinně ovlivňuje, který obsah se nám zobrazí a který před námi skryje. Přispívá tak ke Status Quo, uzavírá jedince ve své vlastní bublině. I když o tom třeba sami ani nepřemýšlíte, užívání sociálních sítích má na vás nějaké následky. Ať už to je, že si pořídíte stejné boty jako nějaká blogerka, neprošvihnete skvělou akci ve vašem městě, protože vám ji Facebook doporučí, anebo se zase pořádně nevyspíte, protože jste do půl druhé ráno doháněli dnešní storíčka na Instagramu.
Jaké jsou tedy hlavní negativní účinky sociálních sítí, na které bychom si měli dávat pozor?
Izolovanost
Sociální síť by nás měla spojovat, ne? Tak co je tohle za pitomost?! Přítomnost na sociální síti by nás měla sice integrovat do (digitální) společnosti, ve skutečnosti ale vyvolává spíše pocit izolovanosti. Tím větší, čím víc času v tomhle online světě trávíme na úkor offline aktivit. Nastává ve chvíli, kdy si uvědomíte, že skutečný život se nachází (i) mimo počítač a mobil. Na Facebooku můžete mít tisíce přátel a spojení, kolik z nich s vámi ale zajde v pátek na pivo, když jim napíšete?
Demotivace
Sociální sítě jsou brány jako prostor k šíření různého obsahu, a to zdarma. Není to super? Ideální prostor pro kreativní jedince, kteří tak můžou zdarma rozšířit svůj obsah širšímu počtu příjemců. Jenže ten svůj obsah šíří obrovské množství lidí a firem, takže jsme jím dennodenně přehlceni. Díky tomu musí probíhat nějaký proces selekce, co se komu zobrazí, a díky tomu je také prostor sítí částečně zpoplatněn. Chceš být vidět? Zaplať! Na kvalitě nebo kreativitě obsahu tedy už jeho úspěch nestojí, což může vést některé uživatele k demotivaci a rozčarování. Prostě máte pocit, že je jedno, jak dlouho a moc se snažíte, stejně je to k ničemu, vy jste k ničemu. A je jedno, jestli jste marketér nebo 14letá holka, co právě nasdílela na FB a Youtube svůj první vlog o prodlužování a zhušťování řas u psů (pevně doufám, že žádné takové video ani činnost neexistuje).
Pasivita
Přehršel podnětů vede k pasivní konzumaci. Přestáváme něco sami tvořit, místo toho jen konzumujeme, co je nám předkládáno, co vytvořil někdo jiný. Sledujeme cizí životy místo toho, abychom žili vlastní. Kolik času denně strávíte sledováním sítí vy?
Závist
Pozorováním příspěvků ostatních v nás může začít bujet závist. Jo, ta Alena z béčka se má. Pořád dává na FB a IG fotky z dovolených v drahých resortech, lítá si po celým světě, přitom má jenom maturu a může bejt za ni ráda. To se tak někdo má. Proč já furt jenom sedím za počítačem? To není fér. Co je se mnou špatně? Nejspíš nic. Ona totiž Alena taky třeba večer brečí do polštáře, protože nemůže mít děti a ten její život není ve skutečnosti tak ideální. Ale každý se holt snaží na sockách nějak působit a většinou se dělá lepším, než je.
Nadkonzumace
Obsah, který konzumujeme, nás více či méně ovlivňuje a nutí konzumovat i reálně. Nebo jste se nikdy nenechali při nákupu ovlivnit tím, že zrovna na tuhle značku na vás vykoukla nedávno reklama? Nemáte aspoň jedny stejný boty jako vaše oblíbená blogerka? Přiznávám se bez mučení, že já ano. A to se snažím nenechávat se moc ovlivnit, cíleně ignoruji špatnou nebo nepřiznanou reklamu, protože tyhle techniky znám. Jak se potom mají bránit děti nebo mamina, co nemá o marketingu ani šajn? Těžko. Online prostor je prostě plný různých reklam, sdělení a produktů, a není to problém jen sociálních sítí, nutí nás konzumovat a nakupovat mnohem víc, než reálně potřebujeme. Nutí nás chovat se jako křečci v kolečku. Makej víc! Utrácej víc! Sdílej to víc, ať to všichni vidí! A pořád dokola. Ale potřebujeme opravdu 360. plavky, když se k vodě dostaneme tak jednou měsíčně? Nebo další džíny, když mám doma už podobný a ještě jsou v pohodě? Nadkonzumace je globální problém. Vzniká díky ní obrovské množství zbytečného odpadu. Jen tak BTW. jen v USA se od 60. let zvýšilo množství textilního odpadu o 811 %. Takže je sice krásný, že jsi vegetarián nebo vegan, ale příště se hlavně zamysli, jestli těch 15 triček z Primarku vážně potřebuješ.👍 Pokud vás zajímá, jak se dá žít bez zbytečné nadkonzumace, sledujte na Instagramu např. život na ekofarmě na profilu (ok, bývalé beauty blogerky, takže o zbytečné konzumaci něco ví) @tojsemjamia. Takový chytrý statistiky a infografiky jako výše zase najdete na účtu @fash_rev.
Roztěkanost
Tohle je problém především mladých. Nedokážeme udržet pozornost. Zvykli jsme si konzumovat krátká a rychlá sdělení. Jsme ve stálém napětí, co nového se objeví, jestli nás někdo kontaktuje, žijeme ve strachu, abychom náhodou online něco nepropásli. Delší text většina lidí nedočte do konce, jen rychle sjedeme, odhadneme délku a zkusíme vydedukovat nejdůležitější sdělení textu. Každý den dostáváme takové množství podnětů, že nemáme šanci na všechny reagovat. I proto se derou dopředu jen sítě založené na sdílení fotek nebo videí a blogy upadají. Čtete ještě vůbec nějaké? Jsem sama zvědavá, kolik lidí přečte tenhle článek do konce a kolik lidí bude třeba jen "scanovat" text, rychle scrollovat a odhadovat nejdůležitější pasáže. Mám tedy připravený malý experiment.
Roztěkanost a neschopnost se soustředit je způsobena tím, jak používání (nejen) sociálních sítí mění fungování našeho mozku. Pokud s tímto také bojujete nebo vás toto téma zajímá, přečtěte si tento odemčený článek na ihned.cz.👍
Psychické problémy
Je vlastně celkem očividné, kam to všechno spěje. (Nad)užívání sociálních sítí může způsobovat různé psychické problémy. Může vás naprosto izolovat od okolního reálného světa, když budete klást příliš velký důraz na to, jak vypadáte online, než co opravdu děláte nebo cítíte. Nakonec můžete zjistit, že utíkáte do svého dokonalého online světa, protože ten offline je prostě příliš složitý a nedokonalý. Prostě nestačí jen nahrát fotky a sledovat rostoucí lajky. Můžete začít ztrácet spojení s realitou, zapomínat na důležité věci, přestat se aktivně bavit a umět se sám zabavit, místo toho budete jen konzumovat něčí obsah. Jsme v neustálém strachu, že nám online něco uteče. Jsme deprivovaní ze stálého srovnávání s ostatními a jejich insta životy. U mnoha lidí propukají seriozní deprese. Ale místo toho, aby je řešili s odborníkem, svěří se se svým problémem tak maximálně Facebooku, někteří jedinci třeba dají i veřejně hlasovat, jestli se mají nebo nemají zabít (jako se stalo nedávno v USA, dokument je dohledatelný na webu ČT) a pak se řídí výsledkem ankety. Můžete si tipnout, která možnost zvítězila.
Psychické problémy už dnes nejsou tak stigmatizované jako dřív, přesto asi neznáte nikoho, kdo by vám jen tak mimo řečí sdělil, že chodí k psychiatrovi nebo bere léky. Přitom vám můžu garantovat, že byste mezi svými známými takového našli. Pamatujte si, že deprese a další stavy nejsou vaše prohra nebo něco, za co byste se měli před okolním světem stydět. Jste nemocní a potřebujete se léčit. Prohrajete, jen pokud to neuděláte.
Potřebujete pomoct s depresivními stavy? Zkuste třeba Nevypusť duši.
Zmínila jsem jen několik hlavních příkladů, ve skutečnosti je možných následků života na sociálních sítích mnohem více. Chtěla jsem spíš upozornit na ty, které třeba nejsou hned viditelné na první dobrou jako třeba ztráta soukromí a nebezpečí s tím spojená. Nechci taky říkat, že socky jsou vždycky jen zlý, jako u všeho prostě záleží, jak je kdo používá. Chtěla jsem jen poukázat na některý nežádoucí aspekty a varovat před nimi. Nemusíte hned mazat všechny svoje účty, ale pokud u sebe pozorujete něco z výše zmíněného, je to varovný signál a měli byste se zamyslet nad tím, jak své účty používáte.
Omlouvám se za délku textu a že není ani zdaleka úplný. Nicméně kdo jste dočetli až sem, napište do komentáře jméno jakéhokoli zvířete.👯 (Testík😂)
Pokud vás toto téma zajímá, chcete se podívat hlouběji a zase o trochu více se bát, doporučuji např. dokument Čištiči. Ale o těhle temných vodách Facebooku zase někdy jindy.
Punta. Vitej zpet
OdpovědětVymazat