Veškeré blbosti zde spatřené jsou v duševním vlastnictví autorky. Za neoprávněné přivlastnění čehokoli vás stihne herpes a později si vás najde tlupa cvičených opic. Mají nabité banány.

sobota 24. prosince 2011

xmasss party

Veselé vánoce všem!

Jelikož moje vánoce budou velmi nefashion, posílám pro pobavení pár fotek z vánočního večírku.


Krásný večer mi nekazilo ani to, že jsem byla jediná ve vánočním ústroji. Vlastně to byla výhoda. Úplně cizí lidi mě zvali na panáka, prej Santa to má zdarma. (pozn.: Zapamatovat pro příště.)

kids, that is the story about me and pineapple which  I cant remember
what´s hidden?
jeden z velice veselých darů
 Na závěr posílám trochu netradiční koledu. Hlavně se dneska neberte moc vážně, ať se nemusíte hádat.=)

Mňauuuuu!


Merry christmas! Photos from our great xmass party. I was only one person dressed like santa´s little girl. But I had some drinks from strangers. They said:  "Santa has it for free." Why not:D

red-blue-white

Státní smutek.

Držím se striktně barev trikolory. Kabelu a boty nepočítám, berte to jako stožár.


Jenom nahazuju smutnou černobílou kočku.

norské a podobné vzory miluju v jakýkoli den
A ano, modří už vědí.... Mám nový počítač, takže nekončí jen státní ale i osobní smutek.

mňau

neděle 18. prosince 2011

Mediální hyeny nebo úspornost práce?

Že umřel Václav Havel, to už dnes víme asi všichni. Někteří to ale očividně věděli dřív. Mnohem dřív.

Buď sedí v redakci iHned.cz jasnovidci, hyeny čekající, kdy už konečně zaklepe bačkorama, nebo pracant, který si rád ušetří pár minut hledání a psaní článku o V.H. Což mimochodem neni žádná práce, spoustu informací o něm z hlavy vychrlí i žáček školou povinný, proč by něco takového mělo dělat problém (většinou) vysokoškolsky vzdělanému novináři. Celý článek zde .

Že existují články předpřipravené, víme, ale proč to alespoň někdo neohlídá, aby se pak celá redakce neukázala jako banda nelítostnejch bestií, to mě nepřestane překvapovat. (Jsem naivní.)

Tato praktika mi připomněla jinou stránku, a to www.deathlist.net , kde lidé sází na to, která slavná osobnost letos zemře. Mimochodem, i Václav Havel se zde v minulých letech objevil  ve společnosti např. papeže J. P. II. nebo Ronalda Reagana. Existuje samozřejmě i česká verze. Najděte si "krabice živých" a nemyslím knihu od N. Frýd, kterou jsem shodou okolností četla. Tyhle "aktivity" mi přijdou mimořádně odporné.

R.I.P.

Jo, a umřel Havel. Ve věku 75 let. Dramatik, disident, náš první (a určitě nejlepší) porevoluční prezident, člověk, kterého zná celý svět. Zajímá to někoho, když nenavrhoval boty?

Jeden den v jednom městě

Fajn, dozrál zase čas hejtu. Protože nějak si zlost z nefungujících elektronických přístrojů doma musím vybít.

Nevim, jak jste na tom vy, ale já (pokud nemam antibiotika a nehraju ležáka v posteli) musim každej den jezdit mhd. Min. dvě cesty přes půl Prahy, většinou víc. Pro někoho obyčejná záležitost, pro mě noční můra. Kromě sociofobie z moc lidí namačkanejch na jednom místě mám totiž ještě extrémně vyvinutý čich. Tudíž cítím  i pachy, které ostatní necítí, a všechny smrady cítím mnohem silněji. Kdybych byla výrobce parfémů, mohla by se mi takhle dispozice hodit, takhle ale každej den trpím.
Proč mě musí otravovat posranej revizor a smraďocha o dvě místa přede mnou ani nezkontroluje, když 65 mu ještě ani omylem nebylo? Začínam si myslet, že mě tyhle hnusný individua snad vyhledávaj (jo jasně, stihoman).

Ale příklad za všechny:
Jednou ráno nedobíham tramvaj. Zákon schválnosti platí dokonale. Tahle mi ujela, takže další si dá načas. S pětiminutovým zpozděním se jedna konečně doplazí. Mělo by mi napovědět, že je velkej nepoměr lidí ve vozech, přesto nastoupím do zadního. Nejsem v něm ani vteřinu a hned nasaju bezďáka. Neváham, než mě to stihlo zavřít ve dveřích, bleskurychle vyskočím. Čekám na další. Přijede bez bezďáka. Hooray. Ale raduju se předčasně. Někdy v půlce cesty nastoupí babka. Čistý kabát, upravená, v rámci možností elegantní. Do tý doby než si sedne přede mě a z kabely se jí začne vinout fakt nepříčetnej smrad. Jako zkažený maso. Něco mi ale říká, že TOHLE ještě bude k jídlu. Fuj. Já z toho nějakou dobu jíst nebudu. Naštěstí jede jenom na Karlák. Nevadí. Triangl zla bude celý. Poslední tři (dlouhý!) zastávky za mnou sedí mladej blb,  co každejch deset vteřin nechutně popotahuje, až se mi chce opět blejt. Na "jemný" upozornění nereaguje a tváří se hovado (tudíž žádná změna výrazu). Aby toho nebylo málo, na zpáteční cestě přede mnou sedí asi třináctiletej blbeček, kterýmu ještě ani nerostou vousy, ale smrdí tak, jakoby 30 let v kuse nedělal nic jinýho,  než hulil ty nejlevnější nesmradlavější cigára. Popelník hadr.

Ostatní dny jsou to samé v bleděmodrém. Tímto jemným popisem jednoho dne jsem samozřejmě nevyčerpala repertoár smraďochů. O tom, jak mhd dodržuje jízdní řády, se dneska radši ani moc nerozepisuju. Nejspíš si berou příklad z Českých drah. ČD - čekáš dlouho? čekej dál, času dost... Tak nevim, jestli mají ČD nějakej claim,  ale tohle by jim sedělo.


Jinak věděli jste, že fb stránka "nesnášim lidi, co v mhd smrdí" je reklama na Rexonu? Proto v ní nejsem. Za prvý nesnášim jejich trapnou reklamu s tlustou Čvančarovou, za druhý mam doma jednu rexonu, co mi vůbec nezabírá.

P.S.: Pozor na revizora, co vypadá jako dvojče Sobotky, předsedy ČSSD. Je to pěkně nepříjemnej šmejd a na tom "slavnym" (spíš nechvalně proslavenym) dopravnim podniku pak už nic neuhádáte. Takže jak zmerčíte plešatou Sobotku, hned utečte, je to určitě on, protože pravej předseda mhd stopro nejezdí!

úterý 13. prosince 2011

Winter skirt

Nálada pořád na bodě nula. Takže se dneska jenom "pokochejte" fotečkama. Hlavu mám zrovna jako pátrací balon, ani do toho klobouku bych se teď nevešla.


Tyhle dveře do neznáma sice vypadaj fotogenicky, ale skutečný kroky do neznáma v životě zrovna nemusím a nevyhledávám.
jinak jsem samozřejmě měla bundu, nejsem blázen

Enjoy pictures, I dont wanna write anything.

Mňau...

čtvrtek 8. prosince 2011

Milý ježíšku,

asi jsem zlobila a karma mi to vrací. Já vim. Ale i tak si myslim, že to nebylo až tak zlý a že mi prostě nemůžeš jen tak nablejt do punčochy. Letos si přeju počítač. Ale ne jen tak obyčejný počítač. Takový, co se mi už nikdy nerozbije a hlavně ne před vánocema! To je totiž fakt nejpříhodnější doba na neočekávaný výdaje. I bez toho si na mě stále brousej zuby různý dealeři "ultra výhodnejch" půjček, bombardujou mě mailama a telefonujou. Ještě jednou mi chcípne komp před vánocema a mně přeskočí a fakt si půjčim... A dál to znáte. Žila nedlouho, nešťastně pod nátlakem exekutora, až se z toho zbláznila.

No a když jsme u tý elektroniky, přihoď k tomu, prosím, konečně i tu zrcadlovku. Protože kdyby jakýkoli fotograf viděl, na co že to teď fotím, vysmál by se mi hysterickou směsí výsměchu a lítosti.

Díky.
Tvoje číča



Dear santa,
I write to you too, I wanna have it safe. I really need a new pc. Some unbreakeable pc. Well, may I wasnt so good girl, but I also think I m not such a big bitch I could be, so you cant sneeze at me easily. And you can add some dslr, thanx.
Best regards.
Your kitty.


úterý 6. prosince 2011

Jedjsemsnědjsem

A zase ty hody... Ale dneska jsem byla hodná, dala jsem si jenom:

chleba se škvarkovou pomazánkou 2x
pivo 0,8 l
pečený bůček se zelím a chlupatýma knedlíkama
višňovka 0,04 l
tataráček s topinkama (jenom malinkej)

Slušnej oběd, ne? Pokud má někdo námitky, tak shromažďuju tuky, abych přežila zimu. (A proto taky pořád nakupuju kabáty a svetry, protože moje tuková zásoba zatím nemá dostatečnou výhřevnost.)

možná to nevypadá jako mňamka, ale byla

Mňauuuuu.

neděle 4. prosince 2011

Jedjsemsnědjsem

toust šunka+sýr

kuřecí v těstíčku s podivným dipem

zbytek merci bonbošky

pár čokoládokakaovejch věnečků

nějaký ty slaný tyčinky (prasárna nějvětší)

čokolády z advetního kalendáře (jsem kapku napřed:P)

mango (btw. mango má tu nejpodivnější pecku)

další tousty šunka+sýr+kuře

výbornej velkej jogurt s musli (kterej je výbornej, přestože je k němu musli:P)

hoooodně nutely


Co z toho vyplývá? Prasácká sobota a závislost na čokoládě.

Mňau.

Btw. za minulý týden mám 5 návštěv z Réunionu. Interesting=). Hello to Reunion.

sobota 3. prosince 2011

I m freaky

Moje nejšílenější podpatky. A já ještě větší šílenec, že jsem si je pořídila. A šíleně se mi líbí.

freaky...and I dont regret, they make the most beauty and thinnest legs

A nelituju. Dělají ty nejhubenější a nejlepší nohy.

Po Praze v nich sice velkou parádu nenadělam, ale nemohla jsem si prostě pomoct.
I m freaky, aint faking this, so shut up and let me go, hey!
Mňau.