Veškeré blbosti zde spatřené jsou v duševním vlastnictví autorky. Za neoprávněné přivlastnění čehokoli vás stihne herpes a později si vás najde tlupa cvičených opic. Mají nabité banány.

pondělí 31. října 2011

I m normal...in essence

But not everyday...

Zkrátka a dobře. Podezřívám rodiče, že mi tají skutečné datum narození. Protože není možné, že nejsem váha. Já jsem váha! Ta nejváhavější. Dělají mi potíže i ty nejmenší rozhodnutí. Co si dát k obědu, koupit s radši tohle nebo tohle...

Takže teď mam doma dva svetry a potřebuju poradit, který vrátit.
černá a ve skutečnosti taková fialovošedá

Nejradši bych si samozřejmě nechala oba, ale přece jenom, přestože koně miluju, trochu se obávám nelichotivých přezdívek jako "koní xicht" a jiné.

Tak, babo raď!


Which colour is better? Please, help me!

neděle 30. října 2011

"Rybí" trh

"Kočky by kupovaly whiskas." Prdlajs! Kočičky raději papaj rybišky. Tááákhle moc.


Fotky ještě ze včerejšího blešáku. Na sobě něco pohodlnýho, teplýho a ne moc okázalýho. Vlastně až moc teplýho. Tenhle zlatej skoro leopardí svetr hřeje jak blázen, asi ho zařadím do balíčku poslední záchrany pro ztroskotání v zimě v horách.


 A mam vínový kalhoty. Nebo jak teď letí "burgundy". Sice jsem se zařekla, že nic v týhle barvě, natož kalhoty, si pořizovat nebudu, abych po venku nechodila "za blogerku", konec konců není každej den helloween, ale tyhle se mi prostě náhodou postavily do cesty a za tu cenu jsem je tam nemohla nechat. Navíc jsem už jako malá toužila po semišových kalhotách a v dospělosti si všichni plníme dětské sny (aspoň bychom měli). Lawyered.



Navíc jsou docela vtipný. Jsou z dětský Zary vel. 13-14 let a klidně bych je mohla mít ještě trochu užší. A hlavně kratší:D. Nejsem trpaslík, a přesto mi asi 10 cm dole přebývá (což řeším ohrnutím, které není vůbec poznat). Chtěla bych vidět to 13(14)letý dítě, kterýmu budou přesně:D. Ve Španělsku (odkud je Zara) ani v Číně (kde ty věci vyrábějí) jejich líheň nejspíš nebude.





Mňau.


Hi, wearing burgundy pants from zara kids. They are 13-14 years size and they are a lill bit bigger and much more taller for me (I wear them rolled up). I would like to see some kid it fits to him:D. But I always wanted some suede pants.

pátek 28. října 2011

"Prvorepublikový blešák"

Sváteční den ve Dvoře v Kobylisích. Docela jsem se těšila. Proč je název uvozovkách? Místo stánků s opravdovými vintage věcmi (pro informaci: ne všechno, co si koupíte v sekáči, je nutně vintage, nepleťte si pojmy s dojmy a nazývejte věci pravými jmény), zde na docela malém prostoru bylo několik stánků s většinou nezajímavou veteší, která pamatovala možná že socialismus, ale I. republiku neviděla ani z vlaku. Po stranách bylo pár stánků s kořením a potravinami, které tam ale bývají nejspíš i normálně při běžných trzích.

Nevím, jestli jsem si neměla přivstat a přijít hned po otevření, ale jelikož byly stále v provozu skoro všechny stánky, dal se sortiment dobře odhadnout. S velkou pravděpodobností jsem o nich nepřišla (pokud ovšem všechny vintage stánky nezavřely v poledne a v rychlosti je  nenahradily podivné náhražky...jestli o tom víte, napište, ať se můžou jít praštit palicí, ale pochybuju).

Buřty a párkoklobásy, jak jinak

"vintage" zlatý fábory na umělej vánoční stromek

a "vintage" relaxační míč (doufam, že vyfouklej, ne rovnou píchlej)


Asi nejhorší byl stánek, kde byly sice moc pěkné kabelky, ale jelikož jsem si nebyla úplně jistá materiálem, zůstaly tam. Dvě slečny se rozhodly vydělat na blešáku, ať to stojí, co to stojí. Nejsem si jistá, že se jim to povedlo, zůstalo jim toho totiž nakonec na ocet nejvíc. Všechno měly totálně předražené. Proč neprodávat obyčejný popelník, pořizovací cena 18 kč, za rovných 100?


Ale přesto čest výjimkám (i když jich moc nebylo).
sbírka knih a "elpíček"

Ráj pro straky s poklady (tady by se dokonce našlo i něco staršího)


Tip pro otrlé: medovina ze stánku pajcovaná nějakým silnějším lihem chutná lépe, je-li ohřátá. (asi část toho lihu, co tam původně nepatří, nějak vyhoří)


Nakonec jsem si taky něco malého vybrala. Podle fotek je asi jasné kde. (ten píchlej powerball, to je snad jasný, ne?:D)

A jestli někdo touží po outfitu, ať si počká pár hodin.


Mňau.

středa 26. října 2011

Anti fashion post - gluttony

Varování: tyto záběry by neměly vidět osoby se slabým žaludkem, děti, těhotné a kojící ženy a vynervovaní jedinci na dietě. Osoba, která tuto činnost provádí, je speciálně vycvičená a má své vlastní postupy. (Je blázen.) V žádném případě se nepokoušejte něco takového sami provozovat!


Warning: Dont watch this post, if you are on diet. And definately dont try it too.
pork ribbons

Jedna z mých oblíbených pohádek je o otesánkovi. Jed jsem, sněd jsem: kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, mámu, tátu a tebe taky sním!
A je asi jasné proč.

v akci

Aneb když seká prase, padá maso.
Včera jsem snědla: vepřová žebírka pečená 450 g (plus chleba, nepočítaně), domácí škvarková pomazánka s chlebem 4x, domácí ovocný koláč 1x, pivo 3x, tatarák 100 g, topinky 6-7 ks. Do snědení všech největších ňamek mi chyběl už jenom bůček s chlupatýma knedlíkama, ale ten došel už v poledne. 

na mě moc cukru, ale dobrý

Tohle je, troufám si říct, opravdu netradiční příspěvek na blogspotu, ale po vší té masáži se starbucks, sálatama a makronkama jsem dostala chut na pořádnej kus masa.

Komu se udělá zle, tomu se omlouvám, ale proto  jsem napsala to varování, takže žádný námitky a hejty nepřijímám, jasný?




Btw. Nemyslete si, zas taková velryba nejsem. Dneska mám půst a stále ještě trávím:D. Ale párkrát do roka to tělo musí zvládnout.


Mňau...


Hi, I ate little bit much....I have pork meat nearly in ears, but I like it. Yesterday I ate cca 1 kilos of food.

úterý 25. října 2011

Bezcílné mňoukání

Je to chvíle, co jsem začala přispívat tak nějak aktivněji a pravidelněji. A už mám svoji malou anonymní hejterku=). Jenom si to se mnou tak trochu zbaběle vyřizuje na blogu Protivný blondýny, sem se asi bojí. Popravdě mě spíš překvapilo, že se na mě stále neslétlo hejno potrefených hus, o kterých jsem psala. Ale na to jednou taky dojde.=) Nebojím se. Jsem kočka. Mám drápy.



Život je prostě boj, a proto nosím psí známky. A ležérní úbor vhodný i k vysokým kopům z otočky (Jean-Claude Van Damme hadr). Mimochodem tenhle znáte? Ťuk, ťuk. Kdo tam? JCVD. Vypadněte všichni čtyři!


A miluju nošení kontrastně barevných sportovních podprsenek (jop, to znázorňuje ten úzký proužek tmavě růžové, žádný kraječky, jasný), i když by mě módní peklo za to asi ugrilovalo. No, ale aspoň nemam modrý odrbaný džíny a černou buřtovou bundu. Jo, a na zádech mám batoh. Není koženej, ale je čistej (Ado!). V čem jiném taky chodit cvičit.


Mňau!                                                                                                                                                    


"Knock, knock!"  "Who is it?"  "Jean-Claude Van Damme."  "Get out! All four!"




neděle 23. října 2011

Květena

Dneska nekonfliktně. Kytičky. Jak by je vůbec někdo mohl nějak "hejtovat"? Zvlášť když jsou krásně červené.



Ale aby se neřeklo, tak aspoň malej důvod k hejtu dám. Mám na sobě 3x leoparda (too much?) a pozor, mám zelené ponožky. Ne silonky, ne punčochy. A je mi skvěle. To je co? Nejsem dost horkokrevná na to, abych si v ani ne deseti stupních vzala baleríny na holou nohu, slabé silonky by taky nezahřály a já si ty baleríny ještě chtěla letos vzít, než začne padat sníh. A zelená mi jde do outfitu.


Vysvětlení trochu podivně zastaralého nadpisu. Dům jsem objevila náhodou a o zvěčnění si přímo říkal. Navíc obyvatelé byli dbalí názvu a v oknech měli ty krásné červené pelargonie.


Mňau!


 I love red colour and flowers (mainly red of course=)). Wearing leopard, red trousers, green parka, sunglasses and socks. Yes, regular socks. What do you think, is it alright?

čtvrtek 20. října 2011

Píár pyčoo


 A už je to zas tady. Lanvin is dead, ať žije Versace.

Dnes se začali (až v neuvěřitelně synchronizovaném sledu) objevovat články, které jsou si až moc podobné. Jsou o jednom a tom samém. HM a Versace. Všechny milé blogerky zveřejňují, jaké šaty z chystané kolekce se jim nejvíc líbí, bez kterých prostě nemůžou být. Masáž začíná. Proč ale začaly zrovna dneska a všechny dávají skoro to samé ve stejný čas. Vážně mají všechny tak podobný vkus? A vážně jsou tak sehrané, že je ve stejnou dobu napadlo postovat právě tohle? Nebo to řídí nějaká HM paní, která řídí, kdy a co se má zveřejnit? Že spolupráce existuje, si snad povšiml i ten nejpomalejší čtenář (na druhou stranu, fashion blog kolikrát nikdo moc nečte, obrázky jsou přednější, že), ale že práce s blogery došla už tak daleko, že si nejspíš nechávají diktovat i přesně co a kdy přidávat, to mě lehce překvapilo. Na druhou stranu, proto má spousta těchto holek ještě mokrou občanku (pokud vůbec), tj. jsou v telecím věku, kdy si tu manipulaci nejspíš ani neuvědomují.

A tak teď budeme minimálně do dvou týdnů po uvedení kolekce nuděni pravidelnými "reportážemi" ze života nové kolekce. Ať už v prenatálním stavu (jen pro zvané, "joo, šourům"), později po porodu (uvedení kolekce), až k dospívání (kdy si ji přijdou prohlídnout i ti, kdo nebyli pozváni do showroomu a z nějakých důvodů nebyli na jejím uvedení). Platí tady snad nějaká přímá úměra, čím víc článků o HM a Versace napíšu, tím spíš dostanu ty eňoňůňo černý šatičky, co se mi tak hrozně líběj a hlavně maj na visačce Versace? Asi jo.

Yeah, těším se jak sáňky na jaro.

Každopádně dokážu to ocenit z "druhé strany". Gratuluji týmu HM, který si touto cestou zajišťuje propagaci za naprosto zanedbatelné náklady.


vrrrrr


This is a little bit untraslatable, sorry. I dont know how it works abroad and you are not interesting in teenage girls´ HM passion in Czech republic for sure.

středa 19. října 2011

chčije a chčije...

A bohužel nejen na samotě u lesa, ale i v Praze. Ne, vážně nepraktikuju ráda sambu mezi kapkami deště ani zpívání v dešti. Ranní zjištění, že si dnes nemůžu vzít plátěný tenisky ještě nebylo tak hrozný, polední zjištění, že černá kožená bunda nebyla nejlepší volba, jelikož je mi zima jako prase, bylo už horší. Odpolední zjištění, že se mi od stálýho otvírání a zavírání rozbil deštník z Paříže, už mě trochu nas... Ne že by byl nějak drahej, ale byl černej a tak nějak všestraně použitelnej, navíc to je skoro jediná vzpomínka na tu návštěvu Francie, jelikož jsem přišla o všechny fotky.



Přesuneme se o pár let zpět. Rok 2007, Notre dame. Začíná pršet. Když v Paříži prší, je to pěknej vopruz (no to skoro všude...). Mnohem větší, pokud nemáte deštník. Já si ho inteligentně samozřejmě nevzala. Jen málokdy tak ocením elasticitu trhu. Černí prodejci se během dvou minut dokázali přeorientovat z prodeje "ajfelovek" a jiných cetek na prodej deštníků. Stál 3 až 5 euro (už si nepametám) a vzala bych si ho, i kdyby na něm bylo dítě na nočníku. Reakce na poptávku okamžitá, graf poptávky a nabídky by zajásal. Hrdlička by z toho vrhla jestřába (off topic fór, kterej pochopí jenom studenti jedné nejmenované fakulty, ale to je fuk).

Zkrátka i k tomuhle kusu plátna a drátů mám určitý vztah. A nesnáším déšť ve městech. Je mi zima, kolikrát mi teče do bot, v MHD všichni smraďoši smrděj ještě víc než normálně a auta na mě stříkaj odpornou vodu tekoucí podél cest.

tipy pro vyznavače SM:

SM tip ke čtení: Jan Otčenášek - Když v ráji pršelo

Mně osobně navozuje vytrvalý déšť spíš deprese a podobné pocity jako v písni od the Doors:

(zmoklé) mňau...

Hi, shortly: I hate raining in the city. Today I was cold and broke my umbrella from Paris. It wasnt expensive, but I liked it. There are some links for people who like SM practice (I mean who like rain:P)

úterý 18. října 2011

Totally 70s

Sedmdesátá léta, to jsou pro mě hlavně zvonáče, doznívající studentská hnutí a hippies, velké vzory, barvy a velké klobouky. V ČSSR byly tyto hlavní aspekty poněkud osekány a vítězila po rudé nejoblíbenější barva komunistické strany, a to šeď. Rozhodla jsem se dnes vzkřísit ty pravé sedmdesátky (přestože klopa klobouku je trochu menší, než by si to žádalo, ale v téhle barvě větší nemám) a vytáhnout zvonáče, které beztak jsou jedním z největších trendů tohoto roku.


Tak mi nějak přišlo příhodný vyfotit se před zaniklou prodejnou občerstvení, která vypadá, jako by byla naposled otevřená právě někdy v 70. letech.

Smutné?



Ale není všechno jen šedé a smutné. Občas.
I love you
Mňau!

Btw. břicho stále štěká:/.

pondělí 17. října 2011

Trip to vietnam




odvar z hello kitty (doufám)

kdyby náhodou někdo váhal, co komu koupit k vánocům



na hrob i do zahrady, všechno najdeš jenom tady

ovečky
land rover, audina, kartony...

nemají rádi focení

ale jídlo maj dobrý! (a to je u mě nejdůležitější)

po pár minutách...

místo outfitu je dneska puzzle





a bonusovka na závěr (jedna z těch slušnejších):
V Sapě je toho opravdu hodně. Možná je tam dokonce úplně všechno. Návštěvu však doporučuji absolvovat s domorodých průvodcem. Budete jistější, že zrovna nelezete, kam nemáte a nikdo vám nedá po hubě a hlavně vám objedná jídlo. K nezaplacení.


Btw. nosíte leg warmers? (Návleky je sice fajn slovo, ale napsala jsem anglický ekvivalent právě proto, že podle mě nejlépe vystihuje pravou funkci, kterou by tento doplněk měl plnit - a splnil - ve skinny džínách by mi totálně zmrzly kotníky, nemůžu si to zkrátka vynachválit.)


Mňau!

Upozornění: při shánění materiálu na tento příspěvek nebyl zraněn (snězen) žádný pes ani kočka. Teda doufám.



Hi, went to biggest vietnam store in Czech rep. Saw lot of things and also ate some of them. I think we hadnt eaten any dog or cat. Hope so...:D

sobota 15. října 2011

Industrial saturday


Dnes jsem se vydala obdivovat industriální architekturu spalovny Malešice. Kecám. Jeli jsme do outlet centra Fashion arena. Byla jsem tu už několikrát, ale je to čím dál horší. Svetřík, co ani nezahřeje, Tommy Hilfiger za víc než dva litry? Ehm.... tohle může vážně fungovat jenom v ČR, proč u nás není jediné opravdové outletové městečko s outletovými cenami, jako je např. v Rakousku? Protože Češi očividně pořád nic nechápou, parkoviště bylo beznadějně plné. Zajímalo by mě, jestli si člověk, co si koupí tenhle skvělý zlevněný svetřík, bude myslet, že je to terno a že hrozně ušetřil.

Ale bylo krásně, a to je nejdůležitější.





Fotky jsou tak trochu indistriální a tak trochu podzimní. Jediný, co miluju na podzimu, je červená barva listí. A taky moje 3 nový červený svetry=))). Btw. ten co mám na sobě, je velikost 16, tj. 44. A je mi přesně. Haha, Atmosfere, you made my day:D. Ale nevadí, já nejsem J. Lopez, já si cedulky přešívat nebudu.


A otázka na konec, která rozděluje národy, rodiče a děti, milence a milenky, kvůli které div že se ještě nevedla žádná skutečná válka; jak jste na tom s ponožkama? Vadí vám, když jsou vidět a nedejbože výrazné?

Každopádně tyhle se sobíkama miluju a ať si mě za to klidně "hejtuje" celej svět.



Hi, I love autumnal red on trees a these socks with reindeers. Do you like distinctive socks?



bonusovka na závěr
Mňau!